Archiv článků: fotonika

Olomoučtí vědci pomohli vytvořit kvantové kódy pro světlo

Objev může být využit při konstrukci superrychlých kvantových počítačů. Mezinárodní skupina vědců experimentálně vytvořila první verzi Gottesman-Kitaev-Preskill (GKP) kvantových kódů pro volně šířené světlo a otevřela tím cestu pro konstrukci optických kvantových počítačů, které svými výkony mnohonásobně předčí klasickou výpočetní technologii. Unikátní experiment je výsledkem dlouhodobé spolupráce mezi vědci z …

více »

Dosáhli rekordní rychlosti přenosu dat: 1,8 Pb/s

Jediný laser, jediný optický čip a rychlost odpovídající dvojnásobku globálního internetového provozu. Mezinárodní skupina výzkumníků z Dánské technické univerzity a Chalmersovy technické univerzity ve švédském Göteborgu dosáhla závratných rychlostí přenosu dat a jako první na světě přenesla více než 1 petabit za sekundu (Pb/s) pomocí jediného laseru a jediného optického …

více »

Vědci dokážou novým mikroskopem zobrazit pohyblivý hologram

Metoda využívá tzv. prostorový modulátor světla, který pracuje s odezvou pouhých 70 mikrosekund a umožňuje zobrazit třírozměrnou hloubku pozorovaného vzorku. Procesy, které řídí chování a život buněk, jsou velice rychlé a pomíjivé. Technologie vyvinutá výzkumníky z Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR umožňuje prostřednictvím optického mikroskopu poskládat z neustále se …

více »

Kvantový počítač vyřešil, co by nejrychlejšímu superpočítači trvalo 600 milionů let

Náhodné (gaussovské) vzorkování bosonů bylo již před pár lety navrženo jako úloha, kde by se mohla projevit výpočetní nadřazenost (supremacy) kvantových počítačů. Nyní v Číně oznámili, že jejich kvantový systém Jiuzhang spočítal za 200 sekund úlohu, která by aktuálně nejrychlejšímu superpočítači (Fugaku) zabrala odhadem 600 milionů let. Jedná se o …

více »

Z jednoho fotonu 1,3 elektronu

Označuje se to jako 130% externí kvantová účinnost a týká se to solárních technologií, pochopitelně nikoliv však ve smyslu konverze energie. Nově zkonstruovaný systém dokáže z 1 dopadajícího fotonu vygenerovat odezvu 1,3 elektronu, což má být i tak dost revoluční a podobný jev dosud nikdy pozorován nebyl. Výsledky byly natolik …

více »

Fotony mohou lepit záporně nabité částice k sobě

Nová forma hmoty kombinující fotony a excitony (Photon Bound Exciton) není zajímavá jen z hlediska čisté fyziky, ale slibuje i řadu aplikací. Výsledky výzkumu vedeného Simone De Liberato z University of Southampton byly publikovány v Nature Physics. Stejně elektricky nabité částice se normálně odpuzují, nicméně tuto elektrostatickou sílu lze překonat. …

více »

Fotonický počítač efektivně řeší NP úplný problém

Jako subset sum se označuje úloha, kdy je na jedné straně zadána množina přirozených čísel, na druhé straně (větší) přirozené číslo. Ptáme se, zda v množině existuje podmnožina, jejíž součet dává dané číslo. Úloha patří do kategorie NP úplných problémů, to znamená, že s velikostí zadání (součtu i prvků podmnožiny) …

více »

Chirální světlo snadno odliší zrcadlové molekuly

Dvě chirální (zrcadlově vůči sobě otočené, levo- či pravotočivé) molekuly se od sebe liší právě jen tím, jak interagují se světlem – a také s jinými opticky aktivními látkami. Z hlediska biochemie a působení v živých organismech je pochopitelně zásadní, o jakou z obou forem se jedná (opačný optický izomer, …

více »

Kvazičástice SPP představují naději pro efektivní přenos signálu v miniaturizovaných elektronických obvodech

Povrchové plazmonové polaritony (SPP, surface plasmon polariton) jsou kvazičástice, o nichž nyní vědci z Pennsylvania State University začali uvažovat jako o mechanismu pro přenos signálu. SPP by mohly představovat alternativu k přenosu informace pomocí elektronů i k fotonice. Přenos elektronů generuje odpadní teplo, což limituje další miniaturizaci, u fotoniky je …

více »