Náhodné (gaussovské) vzorkování bosonů bylo již před pár lety navrženo jako úloha, kde by se mohla projevit výpočetní nadřazenost (supremacy) kvantových počítačů. Nyní v Číně oznámili, že jejich kvantový systém Jiuzhang spočítal za 200 sekund úlohu, která by aktuálně nejrychlejšímu superpočítači (Fugaku) zabrala odhadem 600 milionů let. Jedná se o …
více »Z jednoho fotonu 1,3 elektronu
Označuje se to jako 130% externí kvantová účinnost a týká se to solárních technologií, pochopitelně nikoliv však ve smyslu konverze energie. Nově zkonstruovaný systém dokáže z 1 dopadajícího fotonu vygenerovat odezvu 1,3 elektronu, což má být i tak dost revoluční a podobný jev dosud nikdy pozorován nebyl. Výsledky byly natolik …
více »Fotony mohou lepit záporně nabité částice k sobě
Nová forma hmoty kombinující fotony a excitony (Photon Bound Exciton) není zajímavá jen z hlediska čisté fyziky, ale slibuje i řadu aplikací. Výsledky výzkumu vedeného Simone De Liberato z University of Southampton byly publikovány v Nature Physics. Stejně elektricky nabité částice se normálně odpuzují, nicméně tuto elektrostatickou sílu lze překonat. …
více »Fotonický počítač efektivně řeší NP úplný problém
Jako subset sum se označuje úloha, kdy je na jedné straně zadána množina přirozených čísel, na druhé straně (větší) přirozené číslo. Ptáme se, zda v množině existuje podmnožina, jejíž součet dává dané číslo. Úloha patří do kategorie NP úplných problémů, to znamená, že s velikostí zadání (součtu i prvků podmnožiny) …
více »Chirální světlo snadno odliší zrcadlové molekuly
Dvě chirální (zrcadlově vůči sobě otočené, levo- či pravotočivé) molekuly se od sebe liší právě jen tím, jak interagují se světlem – a také s jinými opticky aktivními látkami. Z hlediska biochemie a působení v živých organismech je pochopitelně zásadní, o jakou z obou forem se jedná (opačný optický izomer, …
více »Kvazičástice SPP představují naději pro efektivní přenos signálu v miniaturizovaných elektronických obvodech
Povrchové plazmonové polaritony (SPP, surface plasmon polariton) jsou kvazičástice, o nichž nyní vědci z Pennsylvania State University začali uvažovat jako o mechanismu pro přenos signálu. SPP by mohly představovat alternativu k přenosu informace pomocí elektronů i k fotonice. Přenos elektronů generuje odpadní teplo, což limituje další miniaturizaci, u fotoniky je …
více »Neuronová síť z chytrého skla poznává obrazy
Nová technologie umělého vidění: základem jsou nanofotonické neuronové prvky zhotovené pouze ze skla a vzduchových bublin. Zařízení dokáže rozpoznávat různé druhy obrazu a nevyžaduje externí zdroj energie. Uplatnit by se mohlo například v oblasti bezpečnostních technologií při rozpoznávání obličejů. Umělé neuronové sítě (ANN) patří mezi výpočetní modely používané v umělé …
více »Nový kvantový algoritmus umožňuje rychle provádět obdobu Fourierovy transformace
Současná věda, ale stejně tak i IT, technické obory nebo medicína jsou závislé na rychlém zpracování dat z vnějších zdrojů – zvukových záznamů, statických obrázků, dat ze senzorů. Pro toto zpracování se používá především tzv. rychlá Fourierova transformace. Rychlá Fourierova transformace je algoritmus, který výrazně snižuje výpočetní náročnost diskrétní Fourierovy …
více »Kvantový internet je zase o něco blíž
Kvantové paměti v opakovači vědci nahradili fotonovým „graph state“. Jde o provázaný stav tří fotonů, který je reprezentovaný grafem složeným z uzlů a hran. Kvantový internet se díky novým experimentům japonských a kanadských fyziků opět o krok přiblížil realitě. Vědcům se podařilo vytvořit první kvantový opakovač, který pracuje výhradně na …
více »Dioda z excitonů: složité klastry děr a elektronů
Na Vídeňské technické univerzitě přišli s možným využitím podivných částic, tzv. excitonů, které mohou vznikat v tenkých vrstvách sloučenin wolframu. Excitony jsou obecně obdobou atomů, kdy vázaný stav vytváří elektron a kladně nabitá díra. Vyskytují se např. v polovodičích; trochu podobné „divné atomy“ představují kvantové tečky. Ve Vídni nyní připravili …
více »