Archiv článků: grafen

V zajímavé 2D síti se střídají osmiúhelníky, šestiúhelníky a čtverce. Nově připravená modifikace uhlíku byla označena jako bifenylen, respektive bifenylenová síť. Připravili ji vědci z německé University of Marburg a finské Aalto University. Výsledek vyšel z teoretických úvah a simulací, které ukazovaly, že stabilních forem 2D uhlíku by mohla existovat …

S oxidem grafenu se již experimentovalo při odsolování vody, mohl by ale najít využití k oddělování mnohem širšího spektra molekul. Nanofltry z oxidu grafenu by se podle nové studie mohly uplatnit v provozních podmínkách tam, kde selhávají klasické polymerní membrány. Výzkumníci z Georgia Institute of Technology uvádějí, že oxidem grafenu …

Základem je silná vazba mezi chemickými skupinami na povrchu grafenu a nanočásticemi stříbra. Vědci z Univerzity Palackého v Olomouci našli nový způsob, jak překonat rezistenci bakterií vůči nanočásticím stříbra, které se v medicíně využívají pro jejich antimikrobiální účinky. Výzkumníci tentokrát vsadili na jeden z derivátů grafenu, kyanografen, na nějž nanočástice …

Twistronika a magický úhel. Jednoelektronový tranzistor, různé typy qubitů v jediném zařízení. Nejnovější kouzla s grafenem. V Natuture Nanotechnology vyšly hned dvě studie popisující, jak lze vlastnosti grafenové dvojvrstvy ovládat pomocí vnějšího elektrického napětí. Jedná se opět o grafen s pootočením o magický úhel 1,1 ° (přesněji řečeno, jedna ze …

Jak je již několik let známo, dvě vrstvy grafenu pootočené vůči sobě o „magický úhel“ 1,1° mají ještě podivnější vlastnosti než samotný grafen. Dvojvrstva mj. funguje jako supravodič a předpokládá se, že na tomto základě by mohlo jít vytvořit supravodivost za pokojové teploty bez toho, aby bylo třeba extrémních tlaků. …

Borofen, tedy atomární vrstva bóru, by oproti grafenu mohl nabízet některé výhodnější vlastnosti, je např. lehčí, pružnější a pevnější. Jenže až dosud využití tohoto 2D materiálu zásadně omezovala jeho nestabilita – vyžadoval ultravysoké vakuum, protože na vzduchu dochází k okamžité oxidaci. Výsledný materiál pak již např. není elektricky vodivý a …

Grafenové pásky (nanoribbons) mají oproti grafenu ve větší ploše řadu speciálních vlastností. Lze je vyrobit jak metodou shora dolů, tj. cca řezáním, tak i zdola, tedy růstem po atomech. Tímto způsobem se dají získat pravidelnější struktury s méně kazy, nicméně až dosud celý postup vyžadoval zlatý substrát a ultravysoké vakuum. …

Po oxidech grafenu je tu i kyselina grafenová… Superkondenzátory dnes představují stále větší konkurenci pro klasické baterie/akumulátory i v běžné elektronice. Dokáží mnohem rychleji energii ukládat i poskytovat, jejich nevýhodou je však prozatím malá energetická hustota – oproti běžnému Li-Ion akumulátoru asi desetinová. Roland Fischer z Technické univerzity v Mnichově …

Kvantové tečky se již používají poměrně běžně, jedná se o potenciálové jámy v polovodičích, „virtuální atomy“, v nichž se podobně jako v normálních atomech mohou elektrony nacházet pouze na oddělených (kvantovaných) energetických vrstvách. Vědci nyní dokázali znázornit, jak vypadají vlnové funkce takto uvězněných elektronů ve dvojvrstvém grafenu. Kvantové tečky ve …

Struktura vzniklého „nanoledu“ se navíc od běžného ledu výrazně liší. Ani bod mrazu vody už není absolutní jistota. Vědcům pod vedením Martina Kalbáče z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Jany Vejpravové a Jiřího Klimeše z Matematicko-fyzikální fakulty UK se povedlo popsat proces, ve kterém se za určitých podmínek mění teplota, …