Částice WIMP (Weakly Interacting Massive Particles) představují jednoho z kandidátů na temnou hmotu. Podle nové studie některá nedávná pozorování antihmoty (antihmotových atomových jader) v kosmickém záření jsou v souladu s existencí WIMPů. Navíc by tyto částice mohly být ještě podivnější, než se dosud předpokládalo. (PH: Stále ovšem platí, že rozhodně …
více »Kvantové tornádo má zlepšit naše chápání černých děr
Vědci vytvořili v supratekutém heliu obří kvantový vír napodobující černou díru. Objekt jim umožnil detailněji sledovat, jak se analogické černé díry chovají a jak interagují se svým okolím. Subjektivní poznámka PH: Výše a dále je překlad z tiskové zprávy. Co je to kvantový vír, lze se ptát (viz např. zde …
více »Vodík se v cyklu CNO zřejmě spaluje pomaleji
Cyklus CNO je jedním z hlavních způsobů realizace termonukleární fúze v nitru hvězd, tj. „spalování“ vodíku na helium. Vědci z Helmholtzova centra v Drážďanech/Rossendorfu (HZDR) a jejich kolegové z Itálie, Maďarska a Skotska na drážďanském urychlovači Felsenkeller znovu prozkoumali tuto reakci a došli k překvapivému výsledku. „Studovali jsme dlouho známou …
více »Předvedli, jak mohou fungovat mechanické qubity
A další novinky ze světa kvantových počítačů – chlazení qubitů heliem. Základ qubitů v dnešních kvantových počítačích tvoří velmi rozmanité platformy: supravodivé Josephsonovy přechody, uvězněné ionty, topologické qubity, ultrachladné neutrální atomy nebo dokonce diamantové vakance. Nový výzkum navrhuje jako další možnost nanomechanické rezonátory (oscilátory typu pružin/strun). Co se stane, když …
více »Podivný bílý trpaslík Janus má půl povrchu z vodíku a půl z helia
Astronomové objevili bílého trpaslíka, jehož jedna strana je tvořena vodíkem, zatímco druhá je z helia. Bílí trpaslíci jsou vyhořelé pozůstatky hvězd podobných našemu Slunci – poté, co projdou fází rudého obra, odhodí obal a jádra se jim zhroutí. Nově objevený zbytek hvězdy byl nazván Janus (římský bůh se dvěma tvářemi). …
více »Dokázali přesně manipulovat se skyrmiony
Magnetický skyrmion je spirála překlápějících se spinů, jakýsi spinový vír. Pro jeho stabilitu můžeme tento útvar chápat i jako kvazičástici („topologickou kvazičástici“). Se skyrmiony dokážeme různě manipulovat, třeba je i posouvat bez změny jejich tvaru. Ve feromagnetických tenkých vrstvách je umíme vytvořit elektrickým proudovým pulzem nebo ještě rychleji laserovým pulzem …
více »Planety mohou mít i atmosféry z helia
Paleta možných typů exoplanet se dále rozšiřuje, podle nové teorie mohou existovat i světy heliové. Navíc by se tak mohla vysvětlit i absence exoplanet o průměru mezi cca 1,5 a 2 Zeměmi. Studie vědců z Chicagské univerzity, Michiganské univerzity a Marylandské univerzity navrhuje jako novou kategorii planety s héliovou atmosférou. …
více »Helium jako zásadní faktor změny pro velká data a umělou inteligenci
Inspirace ve vesmírné technologii. Při výrobě satelitů se mikrovlnná zařízení někdy musí hermeticky svařovat pomocí laseru. A co z toho vyplývá pro pevné disky? Na první pohled se pevné disky HelioSeal společnosti Western Digital nijak neliší od běžných pevných disků. Z technologického hlediska se však jedná o mistrovské dílo a …
více »V atmosféře přibývá helia, je tam víc i izotopu 3He
Samotný vzestup koncentrace běžného izotopu 4He zřejmě souvisí s těžbou fosilních paliv. To, že roste i množství 3He, je ovšem velmi zajímavá novinka, pokud se vše samozřejmě dále potvrdí. S tímto izotopem se totiž počítá jako s palivem pro termonukleární fúzi nebo surovinou pro kryogeniku; o tom, jak moc se …
více »Unikající helium-3 má dokazovat, že Země vznikla uvnitř sluneční mlhoviny
Podle nové studie uniká ze zemského jádra helium-3 – tedy vzácný izotop helia s jediným neutronem v jádře, na rozdíl od běžného He-4. Téměř všechno helium-3 pochází z doby krátce po velkém třesku. Z úniku plynu má dále vyplývat odpověď na dosud celkem diskutovanou otázku: zda se Země formovala uvnitř …
více »