Mezinárodní tým s účastí našich vědců /Ústavu experimentální botaniky AV ČR/ vytvořil rostliny, které svítí ve tmě. Intenzita světla přitom slouží jako informace o hladinách dvou hormonů klíčových pro reakce rostlin na patogeny a škůdce. Výsledky projektu zveřejnil renomovaný časopis Nature Communications. Některé organismy mají fascinující schopnost vytvářet světlo. Z …
Read More »Jak rostliny rozpoznávají důležité hormony?
Mezinárodní výzkum výrazně rozšířil poznatky o fungování brassinosteroidů, jedné z nejdůležitějších skupin rostlinných hormonů. Vědci totiž popsali, jakým způsobem rostliny tyto hormony rozpoznávají. Výsledky studie zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Plants. Na výzkumu se podíleli vědci z Univerzity v Ženevě a z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu experimentální botaniky Akademie …
Read More »Zásadní přepis genetické informace huseníčku rolního
Mezinárodní vědecká komunita představila novou verzi popisu genomu huseníčku rolního, nazvanou TAIR12. Na významném projektu se podílela jediná česká vědkyně – Eva Dvořák Tomaštíková z našeho ústavu. /Ústavu experimentální botaniky AV ČR/ Odbornice z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin byla součástí týmu specialistů přispívajících k přesnějšímu porozumění dědičné informaci …
Read More »Odhalili nový mechanismus růstu vodivých pletiv
Polyamin může cíleně regulovat genovou expresi přímo na ribozomu. Zcela nový mechanismus, který rostlinám umožňuje formovat vodivá pletiva pro efektivní transport vody a živin, zveřejnil prestižní vědecký časopis Science. Na výzkumu vedeném Univerzitou v Cambridge a Univerzitou v Helsinkách se podíleli i vědci z CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci (UP) …
Read More »Rostliny uvažují jako architekti, aby si zajistily dostatek vody
Výzkumný tým pod vedením CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) zjistil, že rostlinné hormony cytokininy brání předčasnému zpevnění buněčných stěn v cévních svazcích, čímž zajišťují optimální vývoj vodivých pletiv. Pokud totiž buněčná stěna předčasně ztuhne, výsledné cévy mají menší průměr a vedou méně vody. Tento objev, uskutečněný díky využití přístupů unikátních v …
Read More »Jak spolupráce hormonů auxinu a giberelinů reguluje růst kořenů
Rostliny musí precizně řídit růst a vývoj svých kořenů, aby z půdy získávaly dostatek vody a minerálních látek. Důležitým regulátorem růstu kořenů je rostlinný hormon auxin. Vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR nyní objevili, že auxin ovlivňuje prodlužování buněk v kořeni prostřednictvím jiné skupiny rostlinných hormonů – giberelinů. Výsledky …
Read More »Řepka je chráněna před chladem a zasolením stejnými mechanismy jako laboratorní rostliny
Vědcům z CEITEC Masarykovy univerzity (MUNI) se podařilo prokázat, že některé procesy, kterými se rostliny vyrovnávají se stresem prostředí a které byly dosud prokázány u experimentální rostliny huseníčku (Arabidopsis thaliana), fungují i u běžných plodin, jako je řepka olejka. Zdá se, že to nestojí za zmínku, ale přechod od „laboratorní …
Read More »Skákající geny mají pozitivní vliv na rostlinná společenstva
Biodiverzita je spojována zejména s rozmanitostí druhů ve společenstvu, tzv. druhovou diverzitou. Vědci Botanického ústavu Akademie věd ČR se však při svém výzkumu zaměřili na rozmanitost uvnitř druhů, která může mít na fungování společenstva a ekosystému stejně zásadní vliv. Pomocí výzkumu transpozonů (tzv. skákajících genů) zjistili, že i když na úrovni …
Read More »Odhalena důležitá součást rostlinné imunity: fosfolipidy
Vědkyně a vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR společně s francouzskými kolegy objevili, že při obraně rostlin proti bakteriím hrají zásadní roli sloučeniny zvané fosfolipidy. Jedna z nich slouží jako signál spouštějící některé obranné reakce. Mezinárodní tým popsal dosud neznámou molekulární dráhu, kterou rostliny reagují na přítomnost patogenních bakterií …
Read More »Genetický pohled na přizpůsobení rostlin toxickým půdám
Zdvojení kompletní genetické informace je jednou z hnacích sil diverzifikace rostlin. Dokážou se rostliny adaptovat na nepříznivé podmínky prostředí jako jsou například toxické půdy? Postačuje jim k tomu již odzkoušená genetická variabilita sdílená napříč populacemi nebo musí přicházet stále s novými mutacemi? A jakou roli hraje zdvojení celého genomu, polyploidizace …
Read More »
Sciencemag.cz
