Archiv článků: kosmologie

A co z toho vyplývá pro temnou hmotu? Sousední galaxie Velké Magellanovo mračno se s Mléčnou dráhou střetla asi před 700 miliony let z kosmologického hlediska nedávno. Nová studie ukazuje, že i když je naše Galaxie mnohem větší/hmotnější, kolize ji výrazně deformuje a změnila její vývoj. Spirálovitý disk Mléčné dráhy …

Na první pohled to nedává moc smysl. Vesmír při velkém třesku odstartoval jako krajně horký a postupně chladne (viz reliktní záření). Podle asi převládajících kosmologických modelů (zrychlující se rozpínání) pak navíc nakonec vesmír čeká ledové prázdno – bez hvězd, prakticky bez hmoty, jak ji dnes známe. Nová studie publikovaná publikovaná …

Za standardním fyzikálním modelem existuje teorie, která by umožňovala nejen existenci červích děr, ale dokonce i takových, jimiž by třeba mohla proletět kosmická loď s lidskou posádkou. Protože jde o téma samozřejmě pro laiky prakticky neuchopitelné, pojďme prostě sledovat, co tvrdí o nové studii Matt Williams na Universe Today. První …

Rychlost rozpínání vesmíru, respektive Hubbleova konstanta, se stanovují různými metodami. Narážíme ovšem na to, že tyto metody nevedou ke shodným výsledkům. Nová studie, zaměřená na měření rychlosti vzdalování galaxií, upozorňuje, že problém je možná ještě složitější, než jsme si dosud mysleli. Nejčastěji používanými metodami pro určení Hubbleovy konstanty jsou analýza …

Vyspělostí se myslí hlavně obsah těžkých prvků a prachu. Tyto závěry vyplynuly ze studia 118 vzdálených (a tedy starých) galaxií pomocí dalekohledu ALMA. Většina současných galaxií se začala formovat už ve velmi raném vesmíru, naše Mléčná dráha např. asi 0,2 miliardy let po velkém třesku. Asi 1 až 1,5 let …

Červí díry jsou hypotetické objekty propojující dva body v běžném prostoru jakousi zkratkou. V důsledku toho lze pak mezi oběma body cestovat nadsvětelnou rychlostí, eventuálně červí díry mohou dokonce fungovat jako stroje času (oboje tedy spíše v uvozovkách). Nevíme, zda nějaké červí díry v přírodě existují, ani to, zda by …

Raný vesmír nemusel být natolik chaotický, jak jsme se dosud domnívali. Astronomům využívajícím radioteleskop ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se podařilo odhalit extrémně dalekou galaxii, která je překvapivě podobná naší Galaxii, Mléčné dráze. Je natolik vzdálená, že jejímu světlu trvalo více než 12 miliard let, než k nám doputovalo. …

Alespoň takový výsledek dalo poslední měření využívající 10 let dat z Atacama Cosmology Telescope, dalekohledu Evropské jižní observatoře na chilské observatoři Chajnantor. Samo o sobě to není překvapivé a odpovídá dřívějším odhadům a měřením mise Planck. Problém byl v tom, že jiná měření z r. 2019 dávala výsledky o stovky …

Projekt Xenon se zaměřuje na hledání temné hmoty. Nové výsledky z těchto experimentů ukázaly výskyt nejasných „událostí“ – nemusí vůbec znamenat samotnou temnou hmotu, nicméně i jejich jiné nabízející se interpretace jsou z pohledu teoretické fyziky zajímavé. Podzemní detektor XENON1T fungoval v letech 2016–2018 v Itálii (v INFN Laboratori Nazionali …

Nový výzkum opět oprašuje myšlenku, že rozdílné vlastnosti neutrin a antineutrin mohou vysvětlit, proč ve známém vesmíru převládá hmota nad antihmotou. Neutrina jsou stále záhadou. Teorií zde existuje nepřeberně, podle některých názorů mohou být např. neutrina a antineutrina totožná, šlo by tedy o Majoranovy fermiony. Nový výzkum navazuje na myšlenky …