Jak velké je multiverzum úrovně IV? /tedy matematická struktura, která má být podle Tegarka totožná s naší fyzikální realitou/ Je jasné, že konečných matematických struktur je nekonečný počet. Přesněji řečeno tolik, kolik je čísel 1, 2, 3, …, neboť jsme právě viděli, že je lze všechny uvést na jednom velkém …
více »Temná energie vs. holografický princip
„Popírač gravitace“ Erik Verlinde nově navrhuje, jak se obejít nejen bez temné hmoty, ale i bez temné energie. Gravitace pak pro něj vůbec není fundamentální silou. Verlinde aktuálně působí na University of Amsterdam, Delta Institute for Theoretical Physics a nejspíš i leckde jinde. Není to rozhodně nikdo, kdo by mimo …
více »Rozpínání vesmíru se prý nemusí zrychlovat
Objev zrychlujícího se rozpínání vesmíru stojí v samém základu moderní kosmologie. Nemůže to být ale jinak? Co když temná energie neexistuje? Saul Perlmutter, Brian P. Schmidt a Adam G. Riess dostali v roce 2011 Nobelovu cenu za fyziku právě za závěr, který udělali koncem 90. let – na základě pozorování …
více »Je vesmír matematickou strukturou?
Rozsáhlou třídu matematických struktur tvoří různé druhy abstraktních prostorů. Třeba trojrozměrný eukleidovský prostor, který jsme se naučili na základní škole: jeho prvky jsou body v klasickém trojrozměrném světě a reálná čísla jsou interpretována jako vzdálenosti a případně úhly. Najdeme v něm spoustu různých relací. Například tři body mohou splňovat relaci, …
více »Skutečně nejsme Boltzmannovými mozky?
Hvězdy vyhasnou, hmota se od sebe vzdálí, protože antigravitace roztrhá i atomy. Vesmír skončí ve stadiu tepelné smrti nepřátelské životu a možná v této situaci setrvá už navždy. Tak to alespoň vypadá podle v současnosti převládajícího kosmologického modelu. I v tomto pustém a prázdném vesmíru bude ovšem stále existovat fluktuace …
více »Inflatonové pole a vývoj vesmíru
Nalijte se nový hrnek kávy a dejte ho znova do pokoje. Je velice nepravděpodobné, že skončí se stejnou teplotou, jaká je uvnitř mrazáku někde v Japonsku. Dva objekty, které nejsou a nikdy nebyly v kontaktu, objekty a místa, která o sobě ani nevědí, nemají důvod dospět do stavu o stejné …
více »Astronom Fred Hoyle jako první použil termín „velký třesk“
Před 15 lety, 20. srpna 2001, zemřel ve věku 86 let anglický astronom Fred Hoyle, který se proslavil autorstvím „velkého třesku“ jako označení pro akademickou teorii vzniku vesmíru. Akademik z university v Cambridge a spisovatel vědecko-fantastické literatury byl kritikem mnoha konvenčních kosmologickým teorií a proslavil se jako popularizátor vědy. Hoyle …
více »Důkaz kyslíku ve vesmíru starém 700 milionů let
Mezinárodní tým astronomů využil radioteleskop ALMA k detekci záření kyslíku ve vzdálené galaxii, kterou pozorujeme tak, jak vypadala 700 milionů let po velkém třesku. Jedná se o dosud nejvzdálenější galaxii, ve které se kyslík podařilo jednoznačně pozorovat. Kyslík je zde pravděpodobně ionizován intenzivním vyzařováním mladých obřích hvězd. Tato galaxie by …
více »Temná hmota je v prvotních černých dírách?
O temné hmotě vesměs předpokládáme, že ji tvoří různé exotické částice typu WIMP. Nicméně existuje i řada alternativních teorií. Tak třeba MOND (modifikovaná newtonovská mechanika) zavádí namísto temné hmoty přidání dalšího členu do gravitačního zákona; protože o temné hmotě víme v podstatě jen to, že gravitačně interaguje a nezáří, MOND …
více »Vesmír bez hodin
Fotony i gravitony mají nulovou klidovou hmotnost. Je proto rozumné předpokládat, že ve velmi vzdálené budoucnosti vesmíru nebude v principu možné sestavit z tohoto materiálu jakékoli smysluplné hodiny. Za hodně dlouhou dobu tak vesmír ztratí schopnost „sledovat vlastní čas“. Geometrie fyzikálního vesmíru přestane být dnešní plně metrickou geometrií Einsteinovy teorie …
více »
Sciencemag.cz
