Archiv článků: kvantová fyzika

Kvantový původ vědomí nedokázali

Nositel Nobelovy ceny za fyziku Roger Penrose kdysi navrhl, že by podstatou vědomí mohlo být kvantové počítání. Příslušný stav provázanosti (entanglement) by se v lidském mozku podle něj měl uskutečňovat v konkrétních systémech, váčcích – mikrotubulech, nacházejících se v neuronech. To zase měl Penroseovi doporučit lékař Stuart Hammeroff z Arizonské …

více »

Další teorie postuluje neexistenci času

Když fyzikové hovoří o neexistenci času, mohou se tím myslet různé věci: neexistence šipky času nebo neexistence času jako takového. První možnost vychází prostě z toho, že fundamentální fyzikální zákony jsou časově symetrické. Mnohé související modely jsou celkem bezproblémové (míněno: na pochopení). Třeba: protože informační stroje, ať už jde o …

více »

Fotoelektrický jev proběhne bleskově, v attosekundách

Albert Einstein nedostal Nobelovu cenu za teorii relativity, ale za popis fotoelektrického jevu. Když na materiál dopadne světlo, mohou se z něj uvolňovat elektrony. Einsteinův přínos zde spočíval v tom, že potvrdil existenci kvant energie světla – fotonů (světlo nepředává svou energii spojitě). Dosud ale nebylo jasné, jak rychle se …

více »

Čeští fyzikové dokázali pohnout kvazičásticí soliton

Solitony s neceločíselným nábojem jsou z pohledu kvantových informačních technologií zajímavější než ty, jejichž náboj obsahuje právě jeden elektron. Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR ve spolupráci s korejskými kolegy úspěšně realizovali pokusy vytváření a rušení solitonů s neceločíselným nábojem. Dosáhli toho pomocí elektrických pulzů z hrotu rastrovacího mikroskopu. Nový …

více »

Kvantové tření vysvětluje proudění vody v uhlíkových nanotrubičkách

Již asi 15 let vědce mate způsob, jímž voda protéká uhlíkovými nanotrubičkami se stěnami o tloušťce až jediného atomu. Z pohledu teorie dynamiky tekutin se zde děje něco podivného; kapalina paradoxně prochází užšími nanotrubičkami snadněji a ve všech nanotrubičkách se navíc pohybuje téměř bez tření. Nová studie uvádí, že vysvětlením …

více »

Excitony by mohly tvořit teplý Boseho-Einsteinův kondenzát

Boseho-Einsteinův kondenzát je speciální, exotický kolektivní stav hmoty, kdy se částice chovají jako celek jako bosony, tj. neplatí pro ně vylučovací princip. Může jít např. o shluk atomů s celočíselným spinem. Částice mají stejnou (nejnižší možnou) energii a měly by vykazovat kvantové vlastnosti, i když jsou relativně velké. Až dosud …

více »

Kvantová superpozice času: současně dopředu i zpět

Tak jako Schrödingerova kočka může být napůl živá a napůl mrtvá, mohou prý být v kvantové superpozici i dva děje, vyjadřující opačné plynutí času. Samozřejmě opět až do chvíle, kdy se na systém podíváme. Fyzikové z univerzit v Bristolu, Vídni a na Baleárských ostrovech a z vídeňského Institute for Quantum …

více »

Interakcí těžkých iontů vytvořili páry elektron-pozitron

Plus potvrzení dvojlomu vakua. Experiment ukázal vznik hmoty (klidové hmotnosti) z kinetické energie – nebo z fotonů, říkat se tomu dá různě (třeba i vznik částic s nenulovou klidovou hmotností z částic s nulovou klidovou hmotností). Na urychlovači RHIC (Relativistic Heavy Ion Collider) v Brookhavenské národní laboratoři (spadá pod Ministerstvo …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close