Každá molekula má ploché, diskovitě tvarované jádro obklopené dlouhými ohebnými postranními řetězci – připomíná tak kolo s měkkými štětinami. Mezinárodní tým vědců pod vedením Paula McGonigala z Oxfordu vytvořil novou rodinu organických materiálů, které vedou ionty stejně dobře v kapalném, kapalně krystalickém i pevném stavu. Objev zpochybňuje dlouhodobě přijímané omezení, …
více »Diamanty pod tlakem: o pevnosti rozhodují detaily v nanoměřítku
Diamant je synonymem tvrdosti, jeho mechanické vlastnosti ale neurčuje jen chemické složení. Dvě nové studie publikované v časopise Carbon ukazují, že o chování nanodiamantových materiálů rozhoduje především to, jak jsou uspořádané v nanoměřítku. Právě tyto jemné detaily vědci zkoumali pomocí výpočtů na superpočítačích IT4Innovations. Otázkou, jak udělat diamant – a …
více »Heterostruktury z 2D materiálů lze řídit posouváním
V některých konfiguracích vyskytují mezivrstvé excitony a v některých vůbec. Vědci z Ostravské univerzity otevírají cestu k novým solárním a kvantovým technologiím. Jejich objev, publikovaný v prestižním časopise Nano Letters, ukázal nové možnosti pro vývoj účinnějších solárních článků, fotodetektorů a kvantových zařízení. Podařilo se jim to díky tomu, že změnili vzájemné …
více »Nový materiál pro regeneraci kosti po odstranění nádoru
Jak fungují magnetické nanočástice a kyselina tříslová. Mezinárodní tým pod vedením Małgorzaty Świętek z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR připravil nanovlákenné membrány pomocí elektrostatického zvlákňování poly(ε‑kaprolaktonu) (PCL) s magnetickými nanočásticemi (MNP) a s p polyfenolem, tj. s kyselinou tříslovou (taninem). Materiál je určen k vyplnění kostních defektů po chirurgickém odstranění …
více »Co svítí pod Špilberkem
Unikátní sbírka historických luminoforů, která se dochovala na Matfyzu, pomohla dovysvětlit mediální „záhadu“ podzemí brněnského hradu Špilberk. Svítící stěny v kasematech pokrývají dodnes aktivní luminiskující barvy z druhé světové války. Rozhlasová hlášení o letecké situaci nad územím Třetí říše (Luftlagemeldung) upozorňovala s postupujícím časem stále častěji na přítomnost cizích bombardovacích …
více »Fúze: Interakce plazmatu se stěnou reaktoru
Více než půl století trvající výzkum jaderné fúze zaměřený na její energetické využití lze s nadsázkou rozdělit na dvě fáze – dosažení uvolňování tepla a poté zajištění jeho odvodu. První fáze, trvající až do konce 20. století, se převážně soustředila na pochopení fyziky transportu tepla v plazmatu a dosažení co …
více »MXeny: cesta k výkonnějším a stabilnějším bateriím
Nový výzkum ukazuje, že vsazení jednotlivých atomů do speciálních dvourozměrných materiálů zvaných MXeny a jemné napínání jejich struktury mohou výrazně zrychlit chemické reakce a zastavit „bloudění“ polysulfidů, čímž lithium-sírové baterie získávají vyšší výkon a stabilitu. Lithium-sírové (Li-S) baterie slibují revoluci v ukládání energie díky extrémně vysoké teoretické kapacitě a nízkým …
více »Grafen dopovaný borem pro měření hladiny cukru v krvi a detekci nádorů
Metoda SERS (Surface Enhanced Raman Spectroscopy) umožňuje analýzu chemických látek i ve velmi malých koncentracích. Ještě jako student bakalářského studia na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze (FEL ČVUT) se Jan Komeda stal hlavním autorem článku publikovaného v prestižním mezinárodním časopise Applied Surface Science Advances (Elsevier, Q1). Studie …
více »CEITEC vyvíjí vlastní tekuté směsi pro keramický 3D tisk
Největší překážkou vývoje suspenzí je, že tyto tekutiny nejsou díky rozptýleným částicím plně transparentní, a rozptylují světlo všemi směry. Na začátku stála vybavená laboratoř a touha Přemysla Šťastného z výzkumné skupiny Pokročilých keramických materiálů na CEITEC VUT vytvořit suspenze pro 3D tisk méně běžných keramických materiálů. Z individuální práce se …
více »Čeští a japonští vědci vylepšili termoelektrický materiál
Vědcům z českých a japonských institucí se podařilo najít způsob, jak zlepšit termoelektrické vlastnosti tenkých vrstev nitridu skandia (ScN), nanesených na substráty oxidu hořečnatého (MgO). Tento materiál dokáže přeměňovat teplo na elektřinu a a jeho vlastnosti jsou klíčové zejména při vysokých provozních teplotách. Základem jsou tzv. zdvojené (dvojčatové) domény (z …
více »
Sciencemag.cz
