Čeští vědci drží významné prvenství. Jako první pozorovali 3D strukturu zakonzervované organické hmoty z blízkozemní planetky Ryugu. Vzácné vzorky tam odebrala v roce 2019 japonská sonda Hajabusa 2. Česká republika je jednou z mála zemí, kam je japonská agentura JAXA v roce 2022 zaslala. Díky tomu mohli čeští vědci z …
více »Revoluční metoda českých vědců odhalila strukturu chromozomu
Metoda A-ESEM, pokročilá environmentální rastrovací elektronová mikroskopie (A-ESEM; Advanced Environmental Scanning Electron Microscopy), umožňuje zkoumat prakticky všechny živé vzorky. Jako první na světě zobrazili celý chromozom v přirozeném stavu. Vědcům z Ústavu přístrojové techniky AV ČR ve spolupráci s Ústavem experimentální botaniky AV ČR se díky revoluční metodě podařilo to, …
více »Jak reagují buňky kokršpaněla pod mikroskopem?
Holografický mikroskop Q-Phase společnosti Telight pomáhá vědcům z Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) a dalších ústavů Akademie věd ČR v Praze Krči zkoumat vliv stresových podmínek na živé buňky. Ing. Martin Čapek, Ph.D. a Mgr. Tomáš Groušl, Ph.D. díky němu například pozorují reakce buněk s mutovanými geny, které jsou zodpovědné za závažná onemocnění. Tyto …
více »FEL ČVUT představila laboratoř pro korelativní mikroskopii. Bude sloužit k výzkumu polovodičů
Fakulta elektrotechnická ČVUT (FEL) slavnostně otevřela Referenční laboratoř pro korelativní mikroskopii, která bude sloužit pro výzkumné účely i výuku. Nová laboratoř v hodnotě 20 milionů Kč spojuje v jeden celek technologie a přístroje, jejichž konfigurace je ojedinělá nejen v rámci České republiky, ale i Evropské unie. Z jejích možností budou …
více »Pro zdárný vývoj embrya je klíčová délka buněčného cyklu
Extrémně dlouhou G2 fázi u dvoubuněčných embryí reguluje protein CHK1 známý jako checkpoint kináza 1. Vědcům z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR se podařil zásadní objev v pochopení procesu vývoje zdravého embrya z oplozeného vajíčka. Zjistili, že pro zdárný vývoj myšího zárodku je ve stadiu dvoubuněčného embrya zásadní …
více »Protein, který pomáhá buňkám pojídat sebe sama
Pokud je peroxisom již starý a poškozený, buňka ho obalí dvojitou membránou. Takto zabalený ho přemístí do vakuoly, kde ho v kyselém prostředí rozpustí svými trávicími enzymy. Vědci z Katedry experimentální biologie rostlin PřF UK publikovali v prestižním vědeckém časopise Nature Plants výsledky svého výzkumu, který přináší nové poznatky o …
více »V aromatických molekulách opravdu existují pí-díry
Vědci z ÚOCHB, Fyzikálního ústavu AV ČR a z Univerzity Palackého v Olomouci znovu úspěšně odkrývají tajemství světa molekul a atomů. Experimentem potvrdili správnost dekády staré teorie, která předpokládala nerovnoměrné rozložení elektronové hustoty v aromatických molekulách. Tento jev významně ovlivňuje fyzikálně-chemické vlastnosti molekul i jejich interakce. Zmíněný výzkum rozšiřuje možnosti designování nových nanomateriálů …
více »Elektronové mikroskopy pomáhají vyvíjet energeticky úsporné čipy
Prozkoumat nové materiály k výrobě čipů i umožnit jejich analýzu přímo ve výrobním prostředí – takovými úkoly se zabývají dva vědecké týmy z #brnoregion – z firmy Thermo Fisher Scientific a z Vysokého učení technického v Brně. Klíčovou roli v jejich snažení hrají elektronové mikroskopy. Díky nim se v rámci …
více »Snímky z elektronového mikroskopu nově ukazují i tloušťku vzorku
Díky jedinečné technice vědců z Ústavu přístrojové techniky AV ČR získávají experti po celém světě možnost podívat se na zkoumané vzorky ve velmi vysokém rozlišení. Speciální detektor zachytí elektrony a pro každý pixel obrazu dodá i tloušťku, skrz kterou proletěly. Techniku využijí vědci zabývající se základním výzkumem v mnoha oblastech, …
více »Rekord: Podařilo se zrentgenovat jediný atom
Vědci poprvé získali rentgenový signál (signaturu) jediného atomu. Tento výsledek by mohl změnit techniky analýzy materiálů i zobrazování. V průběhu let se díky vývoji synchrotronových zdrojů rentgenového záření a nových přístrojů výrazně snížilo minimální množství materiálů ve vzorku, který lze rentgenovým zářením analyzovat. Dosud se hranice pohybovala v atogramech, což …
více »