Nanodiamanty, tedy míněno doslova jako diamanty složené z částic o rozměrech v nanometrech, se uplatňují jako senzory, počítá se s nimi pro procesory kvantových počítačů i další technologie. I když jde o jednoduchý materiál, výroba nanodiamantů je velmi obtížná. Problém byl dosud především s výrobou diamantových nanočástic, které budou mít …
více »Kolagen musí vznikat ve správném množství, aby se rána dobře hojila, ale zároveň nevznikaly velké jizvy. Nové složení hojivých náplastí na popáleniny testovali vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Ve spolupráci s dalšími institucemi zkusili jako první do základu náplastí přidat organické nanočástice se zabudovaným rybím olejem. Výsledky …
více »
Diamantová nanovlákna jsou tvrdá jako diamant a pružná jako plast. Jediný problém, bránící jejich většímu využití, představovala až dosud obtížnost výroby. Výzkumníci pod vedením Samuela Dunninga a Timothyho Strobela z Carnegie (na práci se dále podíleli Bo Chen z Donostia International Physics Center a Li Zhu z Rutgers University) nyní …
více »
K tomu trochu grafenu a iridia. Skladování vodíku je v současnosti nákladné: buď se musí uchovávat v tlakových nádržích o tlaku až 70 MPa (cca 700násobek atmosférického tlaku), nebo zkapalnit, což znamená ochladit plyn na -253 °C. To samozřejmě využívání vodíku v roli paliva značně limituje. Tým vedený Andreasem Stierlem …
více »
Současné imunochemické metody často nemají dostatečnou citlivost pro detekci biomarkerů, které jsou v těle přítomny jen v malém množství. Antonín Hlaváček z Ústavu analytické chemie AV ČR, Zdeněk Farka z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity (MU), Hans-Heiner Gorris z Přírodovědecké fakulty MU a jejich vědečtí kolegové vyvinuli novou diagnostickou metodiku, …
více »
Patogeny se adaptují na zbraně, které proti nim používáme, vítězství v této válce bývá proto jen dočasné (pomineme-li prostě vyhubení příslušného druhu). Nový výzkum vede k závěru, že i na nanostříbro si bakterie tvořící biofilmy dokážou vyvinout odolnost. Studie vědců z University of Technology Sydney tak mj. ukazuje, že dlouhodobá …
více »
Fosforenová nanovlákna (PNR, Phosphorene Nanoribbons), tedy málem 1D forma fosforu, byla poprvé připravena v roce 2019. Od té doby prý už stovky teoretických studií předpověděly, jak by jejich vlastnosti mohly vylepšit nejrůznější zařízení, včetně baterií, biomedicínských senzorů a kvantových počítačů. Žádná z těchto očekávaných vlastností však dosud nebyla prokázána ve …
více »
Vědci vytvořili malý tranzistor současným působením mechanické síly a nízkého napětí, které zahřívaly uhlíkovou nanotrubičku složenou z několika vrstev. Vnější vrstvy se přitom postupně oddělily a zůstala pouze jednovrstvá trubička. Jak uvedl spoluautor studie Dmitri Golberg z Queensland University of Technology, teplo a napětí změnily vzor („chiralitu“), jímž byly atomy …
více »Fakulta elektrotechnická ČVUT (FEL) slavnostně otevřela NANOLAB, laboratoř pro výzkum a výuku nanoelektrických technologií. Nová laboratoř, která vznikla investicí 40 milionů Kč, spojuje několik unikátních technologií v jeden celek. Z jejích možností budou těžit jak výzkumníci z katedry mikroelektroniky, tak studenti, kteří zde získají praktické zkušenosti se špičkovými technologickými zařízeními …
více »
Z křemenné hmoty vyrůstají tyčovité nanočástice železa, které vytváří krátery na povrchu katalyzátoru. Vědci z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) při Univerzitě Palackého v Olomouci a Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (VŠB-TUO) vyvinuli ve spolupráci s kolegy z Leibnizova ústavu pro katalýzu v německém Rostocku …
více »
Sciencemag.cz
