Archiv článků: optika

První ryze český fluorescenční teleskop zvládá odolat extrémním podmínkám pouště v Utahu i pampy v Argentině. Právě v areálu argentinské Observatoře Pierra Augera bude trojice teleskopů nové generace od roku 2025 měřit, odkud přilétají vysokoenergetické kosmické částice. Teleskop navrhli pracovníci Společné laboratoře optiky Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity Palackého …

Fonoritony umožní převádět informaci mezi fotony a mikrovlnnými qubity v kvantových počítačích. Vědci z berlínského Paul-Drude-Institutu a argentinského Instituto Balseiro prokázali, že světlo lze míchat se zvukem v GHz frekvencích. Výsledkem jsou pak krajně exotické kvazičástice fonoritony (phonoritons), které v sobě kombinují vlastnosti fotonů, fononů a navíc ještě excitonů (páry …

Po časových krystalech zde máme i časově proměnné (temporal) metamateriály. Co tato podivnost všechno umí? Výzkumný tým z CUNY ASRC (New York) ukázal, že je možné manipulovat s fotony tak, aby se mohly srážet a vzájemně na sebe působit dosud neznámými způsoby. Objev popsaný v Nature Physics má umožnit vývoj …

Na rozdíl od základních lineárních operací, které pouze sčítají a odečítají, nelze nelineární operace efektivně simulovat na klasických počítačích. Cestu k výrazně rychlejšímu zpracování dat v optických kvantových počítačích otevřel experiment mezinárodní skupiny vědců, kteří jako první na světě provedli v laboratorních podmínkách potřebné nelineární měření propagujícího se elektromagnetického pole. …

Efektivní techniky chlazení až téměř k absolutní nule pomocí laseru byly dosud využitelné pouze pro jednotlivé, od sebe oddělené atomy nebo molekuly. Nový výzkum by měl umožnit to provádět i s nanočásticemi. Zatímco atomy šlo ochladit pouze laserovým světlem, nanočástice dosud musely mít elektrický náboj a pro optimální chlazení se …

Excitony, tedy vázané páry elektron-díra, představují v posledních letech oblíbený předmět výzkumu, především s ohledem na vývoj elektroniky příští generace. Tyto kvazičástice (elektron, který excitací vyskočí z valenčního do vodivostního pásu, a kladně nabitá díra, která po něm zůstane) se v materiálech nadále pohybují společně. Aktuální výzkum se zaměřil na …

Krása materiálu spočívá v tom, že produkuje chirální světlo i při pokojové teplotě. Nový typ dvojrozměrného materiálu, který vyzařuje strukturované světlo, vytvořili vědci a vědkyně z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR. Materiál s unikátními vlastnostmi může zlepšit hustotu informace v optické komunikaci …

Citlivé detektory světla se chovají jinak, než si vědci dosud mysleli. Zjistili to fyzici Josef Hloušek, Ivo Straka a Miroslav Ježek z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP), kteří při výzkumu zaměřeném na jednofotonové detektory pozorovali nové děje. Následně prokázali, že se neslučují s dosavadní teorií …

Vědci analyzovali chování světelných pulzů, které se přenášely skleněnými vlákny dlouhými tisíce kilometrů a tenkými jen mikrometry. „Zjistili jsme, že světelné pulzy se zhruba po sto kilometrech uspořádají a pak se chovají spíše jako molekuly běžného plynu,“ uvádí Ulf Peschel z Univerzity Friedricha Schillera v Jeně. V plynu se částice …

Jediný laser, jediný optický čip a rychlost odpovídající dvojnásobku globálního internetového provozu. Mezinárodní skupina výzkumníků z Dánské technické univerzity a Chalmersovy technické univerzity ve švédském Göteborgu dosáhla závratných rychlostí přenosu dat a jako první na světě přenesla více než 1 petabit za sekundu (Pb/s) pomocí jediného laseru a jediného optického …