Nová studie odhaluje zajímavý nepoměr mezi množstvím těžších prvků v současném vesmíru a mechanismy, které je měly vytvořit. Podle výzkumu evoluce galaxií nedochází ke srážkám neutronových hvězd např. dostatečně často na to, kolik je ve vesmíru zlata. Dosavadní modely bude třeba upravit. Prvky vznikají různě, pouze ty nejlehčí (vodík, helium …
více »Nové nejtěžší chemické prvky na dohled
v RIKENu věří v ostrov stability, jádra s 119 a 120 protony chtějí připravit do pár let. Vědci v japonském fyzikálním centru RIKEN se již podíleli na objevu/syntéze těch nejtěžších dosud známých prvků periodické tabulky. Nyní se domnívají, že již brzo se nám podaří připravit jádra z osmého řádku periodické …
více »Hrátky s periodickou tabulkou (tabulkami)
Hypergrafy a sekundární periodicita. Periodické tabulce je letos 150 let, takže toto téma letos logicky budí větší zájem než obvykle. Nestálo by třeba za to prvky uspořádat i trochu jinak, aby se tím staly názornější jejich jiné vlastnosti? Na Lipské univerzitě a místním Ústavu Maxe Plancka pro matematiku a vědu …
více »Zapeklité atomy oganessonu
Oganesson je transuran s protonovým číslem 118, snad podobný vzácným plynům. Mezinárodnímu týmu fyziků se pomocí počítačových simulací podařilo předpovědět atomovou strukturu nejtěžšího chemického prvku. Výpočty však zároveň naznačily, že oganesson – jak se prvek nazývá – je ještě daleko záhadnější, než se čekalo. V roce 2002 vytvořil rusko-americký tým …
více »Zapeklité atomy oganessonu
Mezinárodnímu týmu fyziků se pomocí počítačových simulací podařilo předpovědět atomovou strukturu nejtěžšího chemického prvku. Výpočty však zároveň naznačily, že oganesson – jak se prvek nazývá – je ještě daleko záhadnější, než se čekalo. V roce 2002 vytvořil rusko-americký tým poprvé atom oganessonu. Fyzikální a chemické vlastnosti tohoto prvku se však …
více »