Archiv článků: římská říše

Římské víno mohlo být chutné

Z moderního vědeckého pohledu je víno, které pili starověcí Římané, často považováno za špatně vyrobený nápoj nevalné a nekonzistentní chuti. Tvrdí se, že římští vinaři museli maskovat nedostatky svých produktů přidáváním koření, bylin a dalších přísad do čerstvě vylisované hroznové šťávy. Nová studie hliněných nádob používaných při kvašení vína – …

více »

Římské obléhání Masady trvalo jen pár týdnů, nikoliv několik let

Archeologové z Tel Avivské univerzity využili řadu moderních technologií, včetně dronů, dálkového průzkumu a 3D digitálního modelování, k vytvoření (údajně) první objektivní, kvantifikované analýzy římského systému obléhání Masady. Zjištění ukazují, že na rozdíl od rozšířeného mýtu netrvalo obléhání Masady římskou armádou v roce 73 n. l. déle než několik týdnů. …

více »

Analýza genomů mapuje vývoj na Balkánu v době římské i příchod Slovanů

V období římské nadvlády byl na Balkáně velký demografický příspěvek lidí anatolského původu. Nová multidisciplinární studie rekonstruovala genomickou historii Balkánského poloostrova v prvním tisíciletí našeho letopočtu, tedy v době místních hlubokých demografických, kulturních a jazykových změn. Vědecký tým získal a analyzoval údaje o celých genomech 146 lidí především ze Srbska …

více »

Hádanka: Římský dvanáctistěn, k čemu to bylo?

Amatérský archeolog objevil poblíž belgického městečka Kortessem fragment dvanáctistěnu z doby, kdy území bylo součástí Římské říše. Zajímavé na tom je, že těchto předmětů, respektive jejich částí, již známe ze severnější části římské Evropy víc než 100 (z dnešní Velké Británie, Nizozemska, Belgie, Francie, Německa, Rakouska a Švýcarska). Jedná se …

více »

Etrusky dělal jazyk a kultura, ne geny

Etruskové dnes představují záhadu kvůli svému pouze částečně známému (neindoevropskému) jazyku a v důsledku toho i nejistému původu. Hlavní teorie jsou již od antické doby dvě: podle jedné jde o potomky původního předindoevropského obyvatelstva Itálie, podle druhé mají Etruskové původ v Malé Asii či na egejských ostrovech (Lemnos apod.). Jejich …

více »

Ekonomika římského císařství: prosperita bez inovací

Výnosnost některých plodin dosahovala hodnot, jaké jsou srovnatelné s celoevropským průměrem v letech 1500 až 1800. Ekonomické poměry a stav hospodářství byly pochopitelně pro všechny projevy transformací zásadním determinantem. Ačkoliv samotná římská civilizace zásadně nové a inovativní ekonomické modely nepřinesla, zvlášť ve starší fázi císařství (přibližně do období markomanských válek …

více »