Radioaktivní rozpad představuje základní fyzikální proces v přírodě, kdy nestabilní atomové jádro ztrácí energii prostřednictvím záření. Studium způsobů jaderného rozpadu je zásadní pro pochopení vlastností atomových jader. Zejména exotické způsoby rozpadu, jako je emise protonů, poskytují nezbytné spektroskopické nástroje pro zkoumání struktury jader daleko od oblasti stability. V nové studii …
více »Objevili nejtěžší jádro rozpadající se vyzářením protonu
Bylo objeveno nové nejtěžší (známé) jádro fungující jako emitor protonů. Protonový rozpad je exotický typ radioaktivity. Dochází k němu u jader s velkým přebytkem protonů a v určitých dalších speciálních případech (excitované stavy jader apod.). Nicméně – nový „nejtěžší protonový zářič“ byl popsán až po skoro 30 letech od předcházejícího …
více »Měření rozpadu beta v zrcadlových jádrech zpřesnilo vlastnosti slabé interakce
Studium slabé jaderné síly je mimořádně obtížné, protože ji „zastiňuje“ silná i elektromagnetická interakce. V rámci základních sil Standardního modelu je nám tak přístupná nejhůře. Nyní vědci získali nové poznatky o slabé interakci díky podrobnému studiu rozpadů beta „zrcadlových“ jader lithia-8 a boru-8. (Zrcadlovými jádry se zde míní atomy s …
více »Vzácný typ radioaktivního rozpadu vytváří celou záplavu malých nových částic
Vědci pozorovali nový, dosud neznámý typ radioaktivního rozpadu. Lehčí forma kyslíku (O-13, s 8 protony a 5 neutrony) se při něm rozpadá na tři jádra helia (alfa částice) a proton. Již dříve se podařilo zaznamenat zajímavé způsoby radioaktivního rozpadu následujícího po procesu beta-plus. Při něm se proton mění na neutron …
více »Temný rozpad atomových jader nenašli, zjistili a potvrdili ale jinou podivnost
Jádro atomu obsahující přebytek neutronů může kupodivu zvýšit svou stabilitu tím, že se zbaví protonu. Wolfgang Mittig a Yassid Ayyad z Michigan State University se před třemi lety zaměřili na tzv. temný rozpad. Jedná se o hypotetický proces, který by mohl vysvětlovat temnou hmotu: určitá nestabilní atomová jádra by se …
více »Neutrina a antineutrina nebudou totožná
V Itálii pod téměř kilometrem skály, která má maximálně odstínit šum prostředí, běží detektor CUORE (Cryogenic Underground Observatory for Rare Events), používaný k práci s neutriny. Nový výzkum se zaměřil na možnost, že by neutrino mohlo být svou vlastní antičásticí, tedy spadalo mezi tzv. Majoranovy fermiony (žádný příklad z této …
více »Kolem flerovia nenašli žádný ostrov stability
Flerovium, Fl, je prvek s protonovým číslem 114 objevený, respektive připravený v Dubně. V 60. letech 20. století Sven-Gösta Nilsson z Lund University (i jiní fyzikové) přišel s tím, že zrovna kolem tohoto (tehdy ještě neznámého a nepojmenovaného) prvku by se mohl nalézat hypotetický ostrov stability. 114 je pro protony …
více »Připravili nový izotop neptunia 222Np
Testují se vlastnosti magického neutronového čísla 126. Fyzikové z Čínské akademie věd (hlavní autor Gan Zaiguo) na urychlovači těžkých iontů v Lanzhou poprvé připravili dosud neznámý nestabilní izotop neptunia. Izotop s nukleonovým číslem 222 se rozpadá pomocí alfa rozpadu (tj. uvolňuje jádro helia 4He) na 218Pa (proaktinium), dále pak rozpadová …
více »Vědci navrhují beta rozpad bez vzniku neutrin
Pokud by mohlo docházet k této reakci, znamenalo by to, že neutrina jsou současně svými vlastními antičásticemi. Vědci z laboratoře Facility for Rare Isotope Beams na Michigan State University ve spolupráci s odborníky z University of North Carolina-Chapel Hill a španělské Universidad Autonoma de Madrid vypracovali teoretický model pro speciální …
více »