Jak se chovají jelen evropský, srnec obecný a prase divoké žijící v oblasti, kde se pohybují vlci? Vyhýbá se zvěř místům, kde je vysoké riziko, že se stane kořistí? A jak to v konečném důsledku ovlivňuje vegetaci, a tím i obnovu lesa? Tyto otázky zkoumá tříletý výzkumný projekt České zemědělské …
více »Prášilské jezero otevírá okno do minulosti
Vody jezera jsou nyní přirozeně hnědé a dle historických pozorování byly hnědé už před antropogenní acidifikací způsobenou kyselými dešti. Tým soustředěný okolo doc. Petra Kuneše z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy už sedm let usilovně zkoumá prehistorii šumavských jezer. Odebrané sedimenty vydávají stále nová svědectví a nyní se podařilo část výsledků …
více »Populace kriticky ohrožené perlorodky říční se na Šumavě navýší o tisíce
Perlorodka je naším nejdéle žijícím zvířetem a přesto má na kahánku. Namísto čistých řek s lososy a pstruhy jí zbylo k životu jen několik říček v pohraničí v jižních Čechách. Potřebuje ke svému životu totiž nejen přírodní řeky s čistým okolím ale i vodu čistější než je pitná. Poslední takovou …
více »Při průzkumu Prášilského jezera vědce překvapil nečekaný živočich
Hned několik velkých překvapení přinesl hydrobiologům z Biologického centra Akademie věd ČR mimořádný potápěčský průzkum Prášilského jezera na Šumavě. Původním záměrem bylo ověření výskytu vzácné šídlatky, která se podle současného výzkumu mohla v jezeře ještě donedávna vyskytovat. Přestože tuto vzácnou vodní rostlinu nenašli, bujný život v tomto kyselém jezeře jim …
více »Dokáže rašeliniště fungovat jako houba?
Poslední dobou jsme svědky rostoucího počtu hydrologických extrémů včetně povodní. Pro jejich hodnocení je nutné se zaměřit na místa, kde odtok vzniká – na pramenné oblasti. Katedra fyzické geografie a geoekologie již několik let rozvíjí pod vedením prof. Janského svůj projekt na Šumavě, kde se zaměřuje na srážkové a odtokové …
více »Část smrků na Šumavě vystřídají buky
Podíl buku v šumavských lesích by se v budoucnosti mohl zvýšit. Momentálně je dominantním stromem Národního parku Šumava smrk, ale ten je náchylný k napadení škůdci. Naproti tomu buku se v posledních letech výrazně daří a stále více se prosazuje. ČTK to řekl lesní inženýr a dendrolog Pavel Šamonil, který …
více »Na Šumavě byl objeven smrk, který pamatoval Karla IV
Když roku 1373 císař Karel IV. po dvouletém konfliktu získal Braniborské markrabství, v karu Plešného jezera už rostl smrk, který římského císaře přežil o celých 616 let. Pak na jeho suché torzo narazil tým odborníků, kteří na různých místech Šumavy zkoumali stáří stromů. „Byla jednou z několika desítek souší, ze …
více »Mezolitici žili i vysoko na Šumavě
Nejvýše položené pravěké sídliště v ČR Výzkum dokládá, že i v těch nejvyšších partiích dnešního Národního parku Šumava žili lidé už 6 tisíc let před Kristem. Sídliště ve výšce nad 1100 metrů je nejvýše doloženým pravěkým osídlením u nás. Tahle zpráva si vyžádá zápis do učebnic dějepisu. Archeologové nedaleko Javoří …
více »