(c) Graphicstock

Dokáže rašeliniště fungovat jako houba?

Poslední dobou jsme svědky rostoucího počtu hydrologických extrémů včetně povodní. Pro jejich hodnocení je nutné se zaměřit na místa, kde odtok vzniká – na pramenné oblasti. Katedra fyzické geografie a geoekologie již několik let rozvíjí pod vedením prof. Janského svůj projekt na Šumavě, kde se zaměřuje na srážkové a odtokové poměry. V jednom z nejnovějších výzkumů se pak kolegové Lukáš Vlček, Jan Kocum, Bohumír Janský, Luděk Šefrna a Šárka Blažková zaměřili na vliv rašelinišť na odtok.

Na Šumavě najdeme díky příznivým geologickým a morfologickým podmínkám jednu z nejrozsáhlejších oblastí rašelinišť v celé střední Evropě. Výzkum probíhal v pramenných oblastech Vydry s vysokým podílem vrchovišť – rašelinišť sycených převážně srážkovou vodou. Pro výzkum byla vybrána pouze nedotčená povodí, a to Ptačího, Roklanského a Tmavého potoka a Rokytky. Hlavním cílem bylo zjistit vliv nasycenosti rašeliniště na odtok, a to zejména při extrémních událostech. Použita byla data o výškách hladin podzemní vody, průtocích toků mezi lety 2008 a 2013 a data plošného zastoupení rašelinišť v zájmových povodích.

Všechna povodí leží ve výšce 1100 až 1300 m n. m. s podobným průměrným sklonem reliéfu a krajinným a půdním pokryvem. Liší se však v rozloze rašelinišť, s nejvyšším podílem v povodí Rokytky.

Ze srážkových událostí z let 2008 – 2013 byly vybrány ty, které se vyskytly v době maximálního nebo naopak minimálního nasycení vrchoviště (obvykle odpovídá nasycení celého povodí).

První zkoumanou situací bylo chování odtoku po dešti z předtím nenasyceného povodí. Odtok byl při minimálním nasycení menší na povodích s vyšším pokrytím rašeliništi při jakékoliv měřené srážkové události (5 – 45 mm). Některé srážkové události se ve více zrašelinovatělých povodích na odtoku téměř neprojevily.

Druhou zkoumanou situací byl naopak odtok během srážkových událostí v době maximálního nasycení rašelinišť. Ukazuje se, že při nižších úhrnech srážek (10 – 15 mm) se povodí chovají podobně. Naopak při vyšších srážkových úhrnech (> 15 mm) dochází k rozdílnému chování povodí s malým a velkým zastoupením rašelinišť. Při srážkách kolem 40 mm je odtok z více zrašelinovatělých povodí téměř trojnásobný. Jednoduše lze konstatovat, že se rašeliniště nasytí a vodu nezadržují, naopak se chovají jako plná nádrž a voda z nich vytéká. Proto povodí Roklanského potoka a Rokytky s pokrytím cca 30 % území rašeliništi produkují v této situaci až třikrát vyšší odtok.

Výzkum přispívá do diskuze o vlivu rašelinišť na odtokové poměry. Rašeliniště sice dokáží zadržet mnoho vody, problémem však je, že po většinu času bývají rašeliniště plně nasycena. Retenční prostor v rašeliništích vhodný pro zadržení extrémních srážek se bohužel vyskytne při opačném extrému – suchu. Pro správné hodnocení je tak zapotřebí znát poměry podzemních vod a správně vyhodnotit, při jakém úhrnu srážek hraje rašeliniště roli plné nádrže nebo spíše „houby“.

VLČEK, L., KOCUM, J., JANSKÝ, B., ŠEFRNA, L., BLAŽKOVÁ, Š. (2016): Influence of peat soils on runoff process: case study of Vydra River headwaters, Czechia. Geografie, 121, 2, 235–253.
Převzato z popularizační rubriky Přírodovědecké fakulty UK Praha

Zpracoval: Tomáš JANÍK

Týden na ITBiz: Umělá inteligence jako nadřízený

Vedou agilní metody vývoje k vyhoření programátorů? Jepičí život firem po ICO. Kdo koho koupil. …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close