Archiv článků: světlo

Citlivé detektory světla se chovají jinak, než si vědci dosud mysleli. Zjistili to fyzici Josef Hloušek, Ivo Straka a Miroslav Ježek z katedry optiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UP), kteří při výzkumu zaměřeném na jednofotonové detektory pozorovali nové děje. Následně prokázali, že se neslučují s dosavadní teorií …

Vědci analyzovali chování světelných pulzů, které se přenášely skleněnými vlákny dlouhými tisíce kilometrů a tenkými jen mikrometry. „Zjistili jsme, že světelné pulzy se zhruba po sto kilometrech uspořádají a pak se chovají spíše jako molekuly běžného plynu,“ uvádí Ulf Peschel z Univerzity Friedricha Schillera v Jeně. V plynu se částice …

Sluneční světlo obsahuje vysokoenergetické ultrafialové fotony s vlnovou délkou kratší než 400 nm, které lze využít například k fotopolymeraci za vzniku pryskyřic a aktivaci fotokatalyzátorů chemických reakcí (výroba „zeleného“ vodíku, umělá fotosyntéza a další procesy výroby organických látek paliv apod.). Ultrafialové záření také funguje jako dezinfekce. Z dopadajícího slunečního záření …

Kubický arsenid bóru jako polovodič. Tříatomové molekuly blízko absolutní nuly. Tetraneutron. První protonová terapie FLASH. Physics World, členský časopis IOP (Institute of Physics), s potěšením oznamuje deset nejlepších průlomů do fyzikálního poznání v roce 2022, které zahrnují vše od kvantové a lékařské fyziky přes astronomii až po pevné látky. Porota …

Konstanta jemné struktury, asi 1/137, popisuje relativní sílu elektromagnetické interakce. Jde o bezrozměrné číslo, jehož velikost podle všeho nelze odvodit z dalších teoretických předpokladů, ale hodnota se musí experimentálně/empiricky změřit. Kdyby měla konstanta jemné struktury jinou hodnotu, náš vesmír by vypadal úplně jinak – atomy by měly jinou velikost, takže …

Jediný laser, jediný optický čip a rychlost odpovídající dvojnásobku globálního internetového provozu. Mezinárodní skupina výzkumníků z Dánské technické univerzity a Chalmersovy technické univerzity ve švédském Göteborgu dosáhla závratných rychlostí přenosu dat a jako první na světě přenesla více než 1 petabit za sekundu (Pb/s) pomocí jediného laseru a jediného optického …

Laserový paprsek dokáže atomy polarizovat tak, že jsou na jedné straně nabité kladně a na druhé záporně. Podobný efekt má elektrické pole, přičemž laserový paprsek funguje také tak, že atomy vedle sebe polarizuje stejným způsobem (záporný náboj vpravo apod.). Tím se vedle sebe dostanou opačně nabité části atomů, přitahují se …

Při vzniku duhy působí vodní kapky na světlo podobným způsobem, jakým je ovládáno v laboratořích pomocí nejvyspělejších technologií. Přímou analogii obou optických mechanismů prokázal společný projekt, na kterém se podílely Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého a CEITEC Vysoké učení technické v Brně. Vědci poprvé získali unikátní holografický obraz kruhové duhy vytvořené …

Ponderomotorická síla vytlačuje elektrony z oblastí s vysokou světelnou intenzitou. Fyzici z Univerzity Karlovy studovali interakci mezi elektrony a světlem v novém režimu, ve kterém se elektrony zachytí v optické záznějové vlně. Výsledná manipulace s energetickými spektry elektronů může přinést zajímavé aplikace v elektronové mikroskopii a spektroskopii. Elektronová mikroskopie je …

Dnešní lasery jsou dostatečně výkonné, aby řezaly ocel. Z druhé strany to znamená, že mají takovou sílu, že jejich paprsky lze obtížně ovládat – tedy k manipulaci s laserovým světlem je obtížné vytvářet dostatečně odolné a trvanlivé komponenty. A to i když samotné zaměření paprsku je dostatečně přesné/předvídatelné i pro …