Diamant normálně krystalizuje v krychlové soustavě, laboratorně lze ovšem připravit i v soustavě šesterečné. Malé kousky těchto diamantů (chceme-li dál používat tento termín, jistě si můžeme vymyslet i další modifikaci uhlíku s vlastním názvem) byly nalezeny i v meteoritech. Až dosud ale byly šesterečné diamanty příliš malé nebo nestabilní na …
více »Na grafenu není dlouho nic vidět, zláme se najednou
Grafen je nejen jedním z nejpevnějších materiálů, ale dokáže také zátěži dlouho odolávat, než se dostaví únava materiálu. Vrstva grafenu vydrží tlak 100 GPa. Materiály ovšem selžou i při menším než maximálním zatížení, jsou-li mu vystavovány opakovaně, protože jednotlivá drobná poškození struktury se hromadí. Výzkumníci z University of Toronto a …
více »Hledáme náhradu za diamant, nadějné se zdají být boridy
A co na to algoritmy umělé inteligence? Diamanty mají unikátní vlastnosti a rozsáhlé průmyslové využití zejména jako vrtáky, řezné a brusné nástroje. Jsou nicméně celkem drahé (včetně těch syntetických), takže existuje snaha je nahradit jinými látkami. Nakonec existují i tvrdší materiály, např. slitina titaničitanu barnatého s cínem nebo jiné modifikace …
více »Podivná sloučenina rhenia je současně vodivá i ultratvrdá
Má jít o kombinaci vlastností, které se vedle sebe obvykle nevyskytují. Na univerzitě v Bayreuthu připravili materiál, který je současně tvrdý jako diamant, prakticky nestlačitelný a přitom dobře vede elektrický proud. Látka má podivný chemický vzorec Re2(N2)(N)2, jde tedy o nitrid, kde je jeden atom dusíku navíc (pernitrid? rhenium nitride …
více »Boridy rhénia a osmia poškrábou i diamant
Tvrdost krystalů závisí i na jejich orientaci. Vědecký pracovník Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky RNDr. Antonín Šimůnek, CSc. dosáhl významného pokroku v pochopení mechanismu ovlivňujícího tvrdost materiálů. Tento výsledek základního výzkumu je nezvratně cenný pro rozsáhlou aplikaci v průmyslu. Důležitost objevu indikuje také článek What Makes It So Hard …
více »