Německý fyzik českého původu Herwig Schopper stojí za návrhem a realizací urychlovače PETRA v německém výzkumném ústavu DESY Hamburg. Byl ředitelem CERN v době výstavby elektronového urychlovače LEP, v jehož tunelech dnes najdeme protonový urychlovač LHC. Svou vědeckou kariéru zahájil jako výzkumný pracovník u Lise Meitnerové ve Stockholmu a stopu …
více »Rekordně urychlili elektrony, jen pomocí světla a na 20 centimetrech
To, na co jsou obvykle potřeba obří urychlovače, se nyní podařilo na 20 centimetrech a pouze pomocí přesně řízených ultrarychlých laserů. Howard Milchberg z University of Maryland, Jorge J. Rocca z Colorado State University a jejich kolegové dosáhli výsledku pomocí dvou laserových pulzů vyslaných do plynného vodíku. První pulz roztrhal …
více »Urychlovačová hmotnostní spektrometrie i v ČR
Vědci Ústavu jaderné fyziky AV ČR mají vůbec první laboratoř urychlovačové hmotnostní spektrometrie v České republice. Za přítomnosti předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové a ministryně pro vědu, výzkum a inovace Heleny Langšádlové ji slavnostně otevřeli na pracovišti v Řeži. Metoda urychlovačové hmotnostní spektrometrie (Accelerator Mass Spectrometry – AMS) se využívá …
více »Připravili nejlehčí hořčík, má v jádře jen 6 neutronů
V National Superconducting Cyclotron Laboratory na Michigan State University dokázali připravit dosud nejlehčí izotop hořčíku. Hořčík má v jádře 12 protonů a na Zemi se vyskytuje jako stabilní izotop s 12 neutrony (24Mg). Až dosud nejlehčí uměle připravené jádro mělo 7 neutronů, nyní se tedy podařilo dojít ještě o krok …
více »50 let od první srážky protonů na kruhovém urychlovači v CERNu
ISR za 13 let svého provozu vyšlapal cestu budoucím urychlovačům. Svazky protonů se střetly vůbec poprvé 27. ledna 1971 na kruhovém urychlovači ISR ve švýcarském CERNu. Odstartovaly tak zcela novou epochu experimentální částicové fyziky. Právě srážky nabitých částic na kruhových urychlovačích přinesly během posledního půlstoletí nejdůležitější objevy v oblasti částicové …
více »Nedestruktivní testování čipů na urychlovačích odhalí padělky i podvodné úpravy
Jak poznat, zda počítačový čip odpovídá své specifikaci/návrhu, tj. nejsou v něm chyby nebo záměrné zásahy (backdoory apod.)? V rámci rozsáhlých dodavatelských řetězců se samozřejmě jedná o citlivý problém. Vědci ze švýcarského Paul Scherer Institut a University of Southern California přišli s novým postupem. Ve studii publikované v Nature Electronics …
více »Nové nejtěžší chemické prvky na dohled
v RIKENu věří v ostrov stability, jádra s 119 a 120 protony chtějí připravit do pár let. Vědci v japonském fyzikálním centru RIKEN se již podíleli na objevu/syntéze těch nejtěžších dosud známých prvků periodické tabulky. Nyní se domnívají, že již brzo se nám podaří připravit jádra z osmého řádku periodické …
více »Utratěžký nikl s 50 neutrony v jádře je překvapivě stabilní
Aneb jakou moc mají magická čísla. Dvojitě magická atomová jádra jsou taková, v nichž se počet protonů i neutronů rovná magickým číslům (to jsou počty, zvyšující vazebnou energii na nukleon, a tím i stabilitu jádra). Nikl s 28 protony má obvykle v jádře 30 nebo 32 neutronů. 50 neutronů je …
více »První společný výsledek z urychlovačů LHC a Tevatron
Vědci pracující na předních světových částicových experimentech spojili své síly, zkombinovali svá data a vyprodukovali první společný výsledek z urychlovačů Tevatron a LHC, předchozího a současného nejvýkonnějšího urychlovače na Zemi. Badatelé z experimentů ATLAS, CDF, CMS a DZERO ohlásili 19. března na mezinárodní fyzikální konferenci Rencontres de Moriond v Itálii …
více »Asymetrie mezi hmotou a antihmotou
Vědci z mezinárodní kolaborace D0 z Fermiho národní urychlovačové laboratoře provozované americkým ministerstvem pro energetiku (Department of Energy) v pátek 14.5.2010 oznámili, že nalezli důkaz výrazného narušení symetrie mezi hmotou a antihmotou v chování částic obsahujících b kvark, jež přesahuje efekt očekávaný současnou teorii, tzv. Standardním modelem částicové fyziky. Nový …
více »