Jak „všichni víme“, od velkého třesku uplynulo asi 13,5 miliardy let. Model Lambda-CDM z roku 2021 tento výsledek dále upřesňuje na 13,797 miliard let. Fyzik Rajendra Gupta z University of Ottawa nyní ale došel k hodnotě 26,7 miliard let, tedy skoro dvojnásobku. Jak se to stalo? Úvodní motivací byla existence …
více »Šest velmi starých a hmotných galaxií neladí s kosmologickými modely
Vesmírný dalekohled Jamese Webba pořídil snímek několika velmi starých galaxií. Na to, že se jedná o situaci krátce po velkém třesku, jsou tyto galaxie velmi velké/hmotné. Pro současnou kosmologii představují tyto výsledky problém. Michael Boylan-Kolchin z Texaské univerzity v Austinu ve studii publikované v Nature Astronomy zkoumal celkem 6 galaxií. …
více »Dá se inflační kosmologie falzifikovat? Odpovědí může být kosmické gravitonové pozadí
Inflace představuje koncept, který je dnes součástí kosmologického mainstreamu. V zásadě praví, že homogenita pozorovaného vesmíru (vesmír je ve velkých měřítkách přibližně homogenní, izotropní a plochý) je důsledkem toho, že vznikl z původně malé provázané oblasti. Ta se krátce po velkém třesku rozpínala exponenciální rychlostí a vytvořila vše, co dnes …
více »Je náš vesmír nestabilní?
Představa vesmírných prostor 10 na 50 větších, než je pozorovaný vesmír, je jistě ohromující. Teorie velkého sjednocení i teorie superstrun však v sobě skrývají ještě jednu zneklidňující možnost – náš vesmír by mohl zaniknout v obrovské katastrofě. Od dávných časů se spekulovalo o tom, jak náš svět skončí – zda …
více »Temnou hmotu mají tvořit černé díry o hmotnosti planet
Černé díry se jako možné vysvětlení temné hmoty navrhují již nějakou dobu; do modelů zapadají tím, že se svým okolím interagují (skoro) pouze gravitačně. Černých děr s hmotnostmi hvězd ale prostě není dost, temné hmoty potřebujeme víc (poznámka: samozřejmě ji můžeme přiřadit objektům různého typu). Nová studie počítá s primordiálními …
více »První hvězdy se rozzářily asi 300 milionů let po velkém třesku
Vědci a zkoumali světlo šesti nejvzdálenějších – a tedy nejstarších – známých galaxií. Z jejich vzdálenosti vyplývá, že musely existovat už před více než 13 miliardami let, kdy byl vesmír starý asi 550 milionů let. Analýza snímků z Hubbleova a Spitzerova vesmírného dalekohledu pak vedla k závěru, že tyto galaxie, …
více »Zachytili nízkofrekvenční gravitační vlny z počátků vesmíru
Vznik vln mohla způsobit fázová změna nebo temná hmota v podobě velmi lehkých axionů. V rámci projektu NANOGrav (North American Nanohertz Observatory for Gravitational Waves) se údajně poprvé podařilo detekovat gravitační vlny o velmi nízké frekvenci/vysoké vlnové délce. Pedro Schwaller a Wolfram Ratzinger z Univerzity v Mohuči se domnívají, že …
více »Nejvzdálenější kvasar ukazuje, že černé díry vznikly a rostly hrozně rychle
Astronomové objevili dosud nejvzdálenější známý kvasar J0313-1806, nacházející se přes 13 miliard (přesněji 13,03 miliardy) světelných let od Země. Vidíme ho tedy ve stavu asi 670 milionů let po velkém třesku, kdy vesmír měl jen 5 % svého současného stáří. Přesto je v centru tohoto kvasaru černá díra o obrovské …
více »Objevena nejméně hmotná galaktická černá díra
Jak vznikly supermasivní černé díry v jádrech současných galaxií? Tvořily se už krátce po velké třesku, tzv. přímým kolapsem, nebo postupně? První verzí se myslí přeskočení fáze hvězdy, kdy ke zhroucení hmoty do černé díry došlo už u hustého materiálu raného vesmíru. Druhá varianta by znamenala kolaps hvězdy sice obrovské, …
více »Svět fotonů, tepelná smrt vesmíru a velký třesk
Podle převládající kosmologie vesmír směřuje do stavu tepelné smrti, kdy vychladlá hmota bude po vypaření černých děr nejen rozptýlena, ale dokonce i zanikne a v prázdném prostoru zbudou jen nízkoenergetické fotony. Jak takovou představu skloubit s myšlenkou cyklického vesmíru? Velký třesk přece předpokládá prostředí úplně opačné… Známý fyzik (i když …
více »