Archiv článků: velký třesk

Inflace představuje koncept, který je dnes součástí kosmologického mainstreamu. V zásadě praví, že homogenita pozorovaného vesmíru (vesmír je ve velkých měřítkách přibližně homogenní, izotropní a plochý) je důsledkem toho, že vznikl z původně malé provázané oblasti. Ta se krátce po velkém třesku rozpínala exponenciální rychlostí a vytvořila vše, co dnes …

Představa vesmírných prostor 10 na 50 větších, než je pozorovaný vesmír, je jistě ohromující. Teorie velkého sjednocení i teorie superstrun však v sobě skrývají ještě jednu zneklidňující možnost – náš vesmír by mohl zaniknout v obrovské katastrofě. Od dávných časů se spekulovalo o tom, jak náš svět skončí – zda …

Černé díry se jako možné vysvětlení temné hmoty navrhují již nějakou dobu; do modelů zapadají tím, že se svým okolím interagují (skoro) pouze gravitačně. Černých děr s hmotnostmi hvězd ale prostě není dost, temné hmoty potřebujeme víc (poznámka: samozřejmě ji můžeme přiřadit objektům různého typu). Nová studie počítá s primordiálními …

Vědci a zkoumali světlo šesti nejvzdálenějších – a tedy nejstarších – známých galaxií. Z jejich vzdálenosti vyplývá, že musely existovat už před více než 13 miliardami let, kdy byl vesmír starý asi 550 milionů let. Analýza snímků z Hubbleova a Spitzerova vesmírného dalekohledu pak vedla k závěru, že tyto galaxie, …

Vznik vln mohla způsobit fázová změna nebo temná hmota v podobě velmi lehkých axionů. V rámci projektu NANOGrav (North American Nanohertz Observatory for Gravitational Waves) se údajně poprvé podařilo detekovat gravitační vlny o velmi nízké frekvenci/vysoké vlnové délce. Pedro Schwaller a Wolfram Ratzinger z Univerzity v Mohuči se domnívají, že …

Astronomové objevili dosud nejvzdálenější známý kvasar J0313-1806, nacházející se přes 13 miliard (přesněji 13,03 miliardy) světelných let od Země. Vidíme ho tedy ve stavu asi 670 milionů let po velkém třesku, kdy vesmír měl jen 5 % svého současného stáří. Přesto je v centru tohoto kvasaru černá díra o obrovské …

Jak vznikly supermasivní černé díry v jádrech současných galaxií? Tvořily se už krátce po velké třesku, tzv. přímým kolapsem, nebo postupně? První verzí se myslí přeskočení fáze hvězdy, kdy ke zhroucení hmoty do černé díry došlo už u hustého materiálu raného vesmíru. Druhá varianta by znamenala kolaps hvězdy sice obrovské, …

Podle převládající kosmologie vesmír směřuje do stavu tepelné smrti, kdy vychladlá hmota bude po vypaření černých děr nejen rozptýlena, ale dokonce i zanikne a v prázdném prostoru zbudou jen nízkoenergetické fotony. Jak takovou představu skloubit s myšlenkou cyklického vesmíru? Velký třesk přece předpokládá prostředí úplně opačné… Známý fyzik (i když …

Asi třetina běžné hmoty ve vesmíru chybí, respektive ji neumíme najít. Záhada se (asi) nijak netýká hmoty temné ani temné energie; jde o to, že byly provedeny výpočty odhadující množství hmoty krátce po velkém třesku. Z této hmoty se za miliardy let staly hvězdy/planety/černé díry, dále mezihvězdný prach a plyn. …

Neměli bychom druhou větu termodynamiky chápat spíše tak, že entropie roste směrem do budoucnosti, ale je „časově symetrická“, tedy roste i do minulosti? Vypadá to velmi divně, pojďme se ale podívat, co se tím myslí. Především, pohybujeme se na úrovni pravděpodobnosti. Ve skutečnosti je možné, že se všechny pomalé částice …