Archiv článků: vlny

Vodní vlny mohou být vyšší, než vyplývá z 2D modelů

Nová studie odhaluje, že za specifických podmínek, kdy se setkávají vlny z různých směrů, mohou vlny dosáhnout až čtyřikrát větší výšky, než se dosud předpokládalo. Obecný závěr zní, že oceánské vlny dokážou být mnohem extrémnější a chovat se složitěji. Dosud se pro modelování vln (především jejich lámání a současně maximální …

více »

Rezonance zvukových vln rozděluje nanočástice podle velikosti

Vědci vyvinuli zařízení, které pomocí zvukových vln během několika minut oddělí a roztřídí nejmenší částice v krvi. Technika je založena na tzv. virtuálních sloupcích. Malé extracelulární vezikuly se uvolňují prakticky z každého typu lidských buněk. Předpokládá se, že hrají velkou roli v komunikaci mezi buňkami, a to i včetně přenosu …

více »

Poprvé pozorovali kvantovou provázanost různých částic, pionů π+ a π-

Experimenty zřejmě vyřešily problém s velikostí atomových jader. V Brookhavenské národní laboratoři vědci sledovali, jak prostřednictvím série kvantových fluktuací interagují fotony a gluony (částice silné síly, které drží pohromadě kvarky v protonech a neutronech). Při těchto interakcích vzniká jako meziprodukt nestabilní částice, která se rychle rozpadá na dva různě nabité …

více »

Rázové nadzvukové vlny při otevírání sektu

V první milisekundě po prasknutí korku vystřelují z hrdla lahve šampaňského nadzvukové rázové vlny. Nová studie by mohla přispět i k lepšímu popisu nadzvukového proudění v poněkud serióznějších aplikacích – u nosičů raket, balistických střel nebo větrných turbín. Třeba ovšem hned dodat, že se jedná o počítačové simulace, nikoliv přímé …

více »

Čeští fyzikové dokázali pohnout kvazičásticí soliton

Solitony s neceločíselným nábojem jsou z pohledu kvantových informačních technologií zajímavější než ty, jejichž náboj obsahuje právě jeden elektron. Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR ve spolupráci s korejskými kolegy úspěšně realizovali pokusy vytváření a rušení solitonů s neceločíselným nábojem. Dosáhli toho pomocí elektrických pulzů z hrotu rastrovacího mikroskopu. Nový …

více »

Obraz lze přesně poslat i přes materiály, které rozptylují světlo

Proč není cukr průhledný? Světlo, které proniká tímto materiálem, se láme, vychyluje, rozptyluje a jinak mění způsobem komplikovaným a těžko předvídatelným. Výzkumníci z Vídeňské technické univerzity a Utrecht University ale nyní ukázali, že existuje zvláštní třída světelných vln, která i neuspořádanými materiály typu cukru projde takovým způsobem, že se prakticky …

více »

Casimirův jev – proč se desky ve vakuu k sobě přitahují

Heisenbergův princip neurčitosti se nevztahuje jen na měření prováděná lidmi, ale podobně jako zákony termodynamiky platí i pro přírodu jako takovou. Neurčitost způsobuje, že vesmír překypuje nekonečnou energií. Představte si v prostoru velice malý objem, něco jako skutečně maličkou krabičku. Budeme-li analyzovat, co se děje uvnitř této krabičky, můžeme učinit …

více »

Plášť neviditelnosti pro mechanické síly není možný

Autor: Keith Drake – National Science Foundation, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Na rozdíl od optické neviditelnosti se proti „hmotnému“ vlnění nelze zcela ubránit, tvrdí nová studie. V nedávné minulosti se podařilo připravit celou řadu materiálů s unikátními vlastnostmi. Tyto tzv. metamateriály mohou mít např. záporný index lomu (hůl do vody ponořená jeví se nám pak býti nad vodou), což umožňuje zvýšit …

více »