Podstata čištění vody: rozpuštěné organické látky využívají bakterie, jimi se pak dále živí bičíkovci. Významnou součást sladkovodních ekosystémů tvoří heterotrofní bičíkovci, což jsou drobné prakticky bezbarvé jednobuněčné organismy o velikosti většinou 2-8 µm. Tito nepatrní dravci představují důležitý mezičlánek v potravním řetězci sladkých vod, protože se živí zejména bakteriemi žijícími …
více »Obešel se vznik pozemského života bez vody?
Kuriózní konstrukce: Že by pozemský život nevznikl ve vodě, ale přestěhoval se do moře odjinud? Třeba z formamidu? Přebytek vody potlačuje vznik mnohých biomolekul seskládaných z více stavebních kamenů – reakce je pak posouvána směrem k hydrolýze, tj. rozpadu řetězců na jejich základní jednotky. Speciálně to představuje problém v případě …
více »Dosažení submolekulárního rozlišení struktury molekul vody
Čeští a čínští vědci vyvinuli novou metodu umožňující submolekulární rozlišení vodních klastrů na povrchu soli. Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s kolegy z Čínské akademie věd a Pekingské university dosáhli významného pokroku při zobrazování molekul vody. Vědci vyvinuli novou metodu umožňující dosáhnout …
více »Ledové zácpy, dřenice a dnové ledy
Dnové (hlubinné) ledy jsou téměř neznámým pojmem a jejich tvorba není ještě zcela uspokojivě vysvětlena. Moje dosavadní psaní o středočeském ledu bylo spíše obdivné a radostné. Nejen na Berounce a nejen ve středních Čechách však zamrzlé řeky umějí i ničit. Ledové zácpy a dřenice, to jsou ledové děje, o kterých …
více »Dokáže rašeliniště fungovat jako houba?
Poslední dobou jsme svědky rostoucího počtu hydrologických extrémů včetně povodní. Pro jejich hodnocení je nutné se zaměřit na místa, kde odtok vzniká – na pramenné oblasti. Katedra fyzické geografie a geoekologie již několik let rozvíjí pod vedením prof. Janského svůj projekt na Šumavě, kde se zaměřuje na srážkové a odtokové …
více »Mnoho druhů ledu: technický sníh i led hořící
Hydrát metanu nacházíme ve formě ledu podobné hmoty například na dně hlubokých či chladnějších moří. Při nástupu zimy jsme rybník opustili v okamžiku, kdy se na zamlžené vodní hladině tvoří první led. Teplota, při které existují ve vzájemné rovnováze vodní pára, kapalná voda a led, má výsadní postavení v přírodních …
více »Na ledu je i 30 stupňů pod nulou vrstvička vody
S využitím extrémně citlivých analytických metod vědci tvrdí, že na povrchu ledu existuje vrstva svými vlastnostmi připomínající spíše kapalinu. Výzkumníci z nizozemské laboratoře AMOLF publikovali v časopisu Angewandte Chemie následující informace o chování/vlastnostech ledu. Na jeho povrchu skutečně vzniká tenká kapalná vrstva, proto se po přiložení dvou kusů ledu k …
více »Kapalné roztoky na Marsu, co by v nich mohlo žít?
Kapalná voda na Marsu byla běžná před miliardami let, občas se může objevit při různých událostech typu vývěrů i dnes. Ale co stabilnější existence na povrchu rudé planety? Vzhledem k nízké teplotě (sice u rovníku občas i nad nulou, ale v průměru -55° C) a tlaku by voda na povrchu …
více »Další podivný led, tentokrát ultralehký
Na japonské Okayama University připravili nadýchané formy ledu („aeroices“). Známe řadu ledů vznikajících při vysokých tlacích (a předpokládáme jejich existenci třeba v nitru některých planet), existuje však i skupina ledů lehkých, byť ty dosud moc nikdo nezkoumal. Masakazu Matsumoto to nyní změnili. Tvrdí, že jejich studie by mohla pomoci lépe …
více »Hubble se podíval na TRAPPIST-1 a dal životu naději
Planetární systém TRAPPIST-1 patří mezi ty nejslavnější. Okolo ultrachladného trpaslíka obíhá sedm planet podobných Zemi. Nevíme nic o složení jejich atmosfér ani o situaci na povrchu. Mohla by se na některé z planet nacházet voda v kapalném skupenství? Odpověď závisí na třech věcech: počátečních podmínkách, vývoji a současných podmínkách (složení …
více »