Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain
Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Sonda Juno odhalila, jak vypadá led na pólu Ganymedu

Na rozdíl od modifikací ledu známých z pozemského prostředí jde o amorfní látku, zbarvenou tmavě.

NASA vydala komentář ke snímkům severního pólu Jupiterova měsíce Ganymedu, který pořídila sonda Juno loni v prosinci.
Ganymedes je devátým největším objektem ve Sluneční soustavě (pro toho, kdo to by to počítal – jako jediný z měsíců je větší než Merkur). Měsíc se skládá především z ledu (ten tvoří asi 50 % jeho hmotnosti, soustřeďuje se ve vnější vrstvě) a jeho průzkum nám může leccos říci i o evoluci dalších Jupiterových oběžnic (aktuálně se počet měsíců Jupiteru uvádí jako 79). Jako jediný z měsíců ve Sluneční soustavě má Ganymedes vlastní magnetické pole, které je nejspíš vytvářeno malým tekutým železným jádrem měsíce.
Interakcí magnetického pole Země, nabitých částic a atmosféry vzniká mj. polární záře. Ganymedes ale prakticky žádnou atmosféru nemá, pouze stopy kyslíku. Polární záře se sice rovněž podařilo zaznamenat, ale nabité částice dopadají ve velkém také na povrch. Na severním pólu Ganymeda je tak led neustále vystaven nárazům částic plazmatu; příslušné pozorování je novinkou, protože až sonda Juno dokázala sledovat pól jako celek. Pozorování v infračervené oblasti přitom dokáže rozlišit mezi různými verzemi ledu. Jak se ukazuje, částice plazmatu, jejichž zdroje je magnetosféra Jupiteru, brání tomu, aby led na pólech Ganymedu vytvářel uspořádanější krystalické strukturu, jde na rozdíl od modifikací ledu známých z pozemského prostředí o amorfní látku. Tento amorfní led má tmavou barvu.
Detektor sondy Juno JIRAM (Jovian Infrared Auroral Mapper) je primárně určen ke sledování vnitřní atmosféry Jupiteru, lze ale využít i k pozorování Io, Europy, Ganymedu a Callista. Na konci loňského roku se sonda Juno dostala ke Ganymedu asi do vzdálenosti 100 000 km a odtud pořídila asi 300 snímků jeho povrchu s rozlišením 23 km na pixel.
Co se týče dalších výzkumných plánů v této části Sluneční soustavy, Evropská kosmická agentura ESA plánuje na rok 2030 misi JUICE (JUpiter ICy moons Explorer).
Zdroj: NASA Jet Propulsion Laboratory/Phys.org a další
Ganymedes na Wikipedia.cz, podrobněji včetně informací o magnetickém poli, složení měsíce atd.

Uvádí se, že z těles Sluneční soustavy právě Ganymedes obsahuje největší množství vody.

 

Magnetické paměti půjde ovládat nejen cívkou, ale i elektrickým polem

Langasit s holmiem ukazuje dosud neznámou reakci elektrické polarizace na změnu směru vnějšího magnetického pole. …

2 komentáře

  1. „Ganymedes je devátým největším objektem ve Sluneční soustavě (pro toho, kdo to by to počítal – jako jediný z měsíců je větší než Merkur).“
    „Ganymedes je devátým největším objektem ve Sluneční soustavě (pro toho, kdo to by to počítal – jako jediný z Jupiterových měsíců je větší než Merkur).“

    > 5268,2 ± 0,6 km Ganymedes
    > 5152 ± 4 km Titan
    > 4879,4 km Merkur

  2. pavel houser

    dekuji za upresneni
    v puvodnim textu je The only moon in the solar system that is larger than the planet Mercury, vyjimecne tedy chyba prevzata, nikoliv moje

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close