Jediná technika by měla dokázat odstranit z vody anorganické a organické kontaminanty, mikroorganismy i mikroplasty. Vědci v časopisu Angewandte Chemie navrhují využívat magnetické nanočástice potažené tzv. iontovou kapalinou. Základem je jádro z magnetického oxidu železa, kolem něj je obal z porézního oxidu křemičitého. Iontová kapalina jako třetí vrstva se přichytí …
Read More »Tajemství tenkých vrstev ledu: může být i 2D
Vodní pára ve vzduchu se v chladných dnech může proměnit na pevný led, který v tenké vrstvě pokrývá například okenní tabule nebo skla aut. Na tento zdánlivě obyčejný, avšak dosud málo prozkoumaný jev si nedávno posvítili čínští a američtí fyzici, kteří objevili nový způsob, jak může led na povrchu růst. …
Read More »Tajemství vody – na povrchu grafenu může být i kapalina uspořádaná
Voda na povrchu různých materiálů vytváří tenké vrstvy se speciálními vlastnostmi. Kdybychom tomuto chování lépe rozuměli, dokázali bychom efektivněji vytvářet hydrofilní i hydrofóbní materiály potřebných parametrů, třeba na míru navržené povrchy lodí nebo medicínských implantátů. Související jevy jsou ovšem natolik složité, že v nich dosud nikdo pořádně nevyzná. Na Tokyo …
Read More »Teplá voda dřív zmrzne, studený magnet lze možná rychleji zahřát
Jako Mpembův jev označujeme podivnou situaci, kdy teplá voda při ochlazování zmrzne rychleji než studená. Dokonce se toho i někdy využívá při přípravě ledových ploch nebo zmrzlin. Na první pohled to vůbec nedává smysl – vždyť přece teplá voda musí nejprve vychladnout na teplotu té studené a pak oba procesy …
Read More »Záhada vrstev CO2 a vodního ledu: Polární čepičky na Marsu se mění v závislosti na sklonu osy
Zvláštní uspořádání vrstev zmrzlého oxidu uhličitého a vodního ledu si žádalo speciální vysvětlení. Polární čepičky oxidu uhličitého na Marsu periodicky roztávají podle toho, jak se mění teplota planety. A ta zase závisí na tom, jak se v horizontech desítek a stovek tisíc let posouvá osa rotace, čemuž odpovídá změna náklonu …
Read More »Kapky vody na silně podchlazeném povrchu mrznou v soustředných vlnách
Co se stane, pokud na povrch s teplotou pod bodem mrazu dopadá kapalná voda, třeba při dešti? Vznikne klasická klouzačka, přičemž led se tvoří zhruba ve tvaru hvězdicovitých struktur, které se podobají sněhovým vločkám. Při dopadu kapky vody na silně podchlazený povrch má ale vše fungovat jinak. V kapce vzniknou …
Read More »Proč led klouže? Nová studie pomůže rozluštit fyzikální hádanku
Co udělat pro to, aby lyže na sněhu klouzaly co nejlépe a auto na silnici pokud možno co nejméně? Odpověď zní – studovat vlastnosti rozhraní mezi ledem a vodou. Vědci přišli na to, že kapalná vrstvička, která vzniká, když nějaký objekt klouže po ledu, je viskózní jako olej a mnohem …
Read More »Výrobu vodíku z vody zvládne i fosfid molybdenitý
Fosfid molybdenitý MoP by podle nové studie mohl fungovat jako nový katalyzátor pro výrobu vodíku. Je levnější než platina a navíc si umí poradit i s mořskou vodou. Vědci z Pacific Northwest National Laboratory a Oregon State University navíc prokázali, že ve srovnání s jinými náhražkami platiny pracuje MoP podstatně …
Read More »Voda v atmosféře exoplanety WASP-6b
Aarynn Carter a jeho kolegové prozkoumali prostřednictvím transmisní spektroskopie horkého jupitera WASP-6 b. Planeta obíhá okolo své hvězdy s periodou jen 3 dní. Její hmotnost je poloviční ve srovnání s Jupiterem ale poloměr o 20 % větší. Je to tedy typický nafouknutý horký jupiter. Vědci vzali data z mnoha přístrojů …
Read More »Nad Europou potvrdili vodní páru
Před čtyřiceti lety se sondě Voyager 2 podařilo pořídit první snímek Europy, která byla do té doby jen jedním z větších měsíců obíhajících kolem Jupiteru. Na snímcích vědci spatřili nahnědlé praskliny táhnoucí se po povrchu měsíce, takže celá Europa připomínala tak trochu oční bulvu protkanou jemnými žilkami. Od té doby …
Read More »
Sciencemag.cz
