Archiv článků: voda

Africký slon je pořádný piják. Slon se sice příliš nepotí ani nefuní jako psi, k ochlazování ve vedru používá především uši, i tak je ale jeho spotřeba vody obrovská. Zajímavé je, že to až dosud nikdo nezměřil. Nová studie tvrdí, že slon je mezi suchozemskými savci v tomto ohledu nejspíš …

Z horké vody vytvoříte led dříve než ze studené. Jev popsal nepřímo už Aristoteles, zatímco jiní jej popírají dodnes. Pravdou je, že ani jeden z 20 000 odborných článků na toto téma doposud nepřinesl obecně přijatelné vysvětlení. V roce 1963 si Erasto Mpemba, žák Magamba Secondary School v Tanzanii, všiml, …

Většina technologií elektrolytického rozkladu vody vyžaduje vodu čistou, slanou je nejprve třeba odsolit. Na Marsu je však kapalná voda přítomná hlavně jako slaný roztok, jehož hlavní složkou je chloristan hořečnatý. Vijay Ramani z Washington University v St. Louis a jeho kolegové proto vyvinuli nový postup elektrolýzy vody speciálně šitý na …

Mikroroboti byli připraveni na bázi vodivých polymerů polypyrrolů. Syntetické a přírodní hormony ve vodních zdrojích jsou významným problémem dneška, neboť narušují endokrinní činnost řady organismů. Nové možné řešení představují autonomní, samohybní a dálkově ovládaní mikroroboti, kteří dokážou tyto znečišťující látky z vodného prostředí efektivně odstraňovat. Objev vědců z Vysoké školy …

Při kondenzaci vodní páry by se nemělo chemický dít nic; voda je přece je i v kyslíkové atmosféře chemicky stabilnější než peroxid vodíku. Na Stanfordu ale (znovu) zjistili, že v podobě mikrokapiček může být voda podstatně reaktivnější, než jak ji běžně známe. Na možnost této reakce upozornili chemici ze Stanfordu …

Struktura vzniklého „nanoledu“ se navíc od běžného ledu výrazně liší. Ani bod mrazu vody už není absolutní jistota. Vědcům pod vedením Martina Kalbáče z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Jany Vejpravové a Jiřího Klimeše z Matematicko-fyzikální fakulty UK se povedlo popsat proces, ve kterém se za určitých podmínek mění teplota, …

Představme si „fyzikální“ systém třeba z elektronů – částice se buď přitahují, nebo odpuzují, interakce je ale symetrická. A teď pro změnu vlk pronásledující zajíce. Vlk je k zajíci „přitahován“, zajíc od vlka naopak „odpuzován“. Samozřejmě, že takové fungování živých organismů vytvořila evoluce/přírodní výběr (jak dopadli zajíci k vlku přitahovaní …

Další studie potvrzuje, že kapalná voda může mít různou podobu, tj. jde vlastně o více kapalin, respektive „modifikací“. Má to částečně vysvětlovat i některé z nezvyklých vlastností vody, třeba netypickou závislost hustoty na teplotě, která hraje podstatnou roli i pro pozemský život. Na Tokijské univerzitě se soustředili na vodu podchlazenou …

Na Marsu dříve tekly řeky a existovala jezera, o valnou většinu vody však Rudá planeta přišla. Předpokládá se, že na vině je hlavně (v porovnání se Zemí) nižší gravitace. Při rozpadu molekul vody v atmosféře proto lehký vodík snáze unikal pryč a nevracel se do oběhu. Roli zde mohlo hrát …

Podle nejrozšířenější představy přinesly většinu vody na Zemi (i na další vnitřní planety Sluneční soustavy) komety a asteroidy během éry velkého bombardování a dalších kolizí. Nové studie publikované v Science naopak tvrdí, že Země mohla být mokrá od svého počátku, protože vodu obsahoval už materiál, z něhož se planeta formovala. …