Archiv článků: železo

Biosféra v oceánu dokáže absorbovat velké množství uhlíku. Ne všechen se přitom rozloží zpět, část je spolu s mrtvými organismy pohřbena na dně oceánu. Odtud se odvíjejí i různé nápady na geoinženýrské projekty. Větší růst mořské biosféry lze podpořit železnatými solemi, protože železo je v oceánu nedostatkovým prvkem. Problém ovšem …

Mitochondriálně cílený deferoxamin má vliv na biosyntézu železo-sirných klastrů a hemu, což vede ke snížení mitochondriální respirace. Vědci dvou laboratoří Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR vyvinuli protirakovinnou látku nazvanou mitoDFO, která cílí na mitochondriální metabolismus železa. Využívá toho, že nádorové buňky potřebují železa více, a blokuje jeho zpracovávání, čímž zabraňuje …

Zdá se, že železo může začít v mozkové tkání spontánně biomineralizovat, vytvářet magnetická zrna o stále se zvětšující velikosti. Stává se málokdy, aby geolog zasahoval svým zkoumáním do oblasti tradičně vyhrazeným vědám o živé přírodě. Díky specializaci na zkoumání nejrůznějších projevů magnetismu se geologovi a geofyzikovi Güntherovi Kletetschkovi z PřF …

Nový permanentní typ magnetu je inspirován složením některých meteoritů. Slitina pouze ze železa a niklu, vyvinutá na Ames Laboratory (spadá pod Ministerstvo energetiky USA), dokáže konkurovat svými parametry (síla na hmotnost) magnetům AlNiCo. Nejsilnější dnes používané magnety jsou ze slitin prvku vzácných zemin neodymu (NdFeB) a slitiny samaria s kobaltem …

Ocel, středověk, Blízkých východ… jako spojení nás asi jako první napadne ocel damascénská. V Íránu v 11. století se ovšem vyráběla i ocel chromová, tedy spadající do kategorie ocelí nerezových. Podle dosavadních znalostí je chromová ocel technologií až zcela moderní. Samotný příběh objevu je celkem komplikovaný, roli zde hrál zde …

Podivné spojení mezi dvěma objekty zdánlivě zcela oddělenými prázdným prostorem. Ve vysokých zeměpisných šířkách Měsíce se překvapivě vyskytuje železo ve formě hematitu (oxid železitý, krevel), tedy v oxidované formě. Takové výsledky přinesl nový výzkum, jehož výsledky byly publikovány v Science Advances (hlavní autor Shuai Li, University of Hawaii v Manoa). …

Směs sulfidu molybdeničitého a železa může umožnit kombinaci klasické elektroniky se spintronikou. Kombinace polovodiče a feromagnetismu umožní výrobu tranzistorů, které budou současně spintronické – dokáží tedy rychleji zpracovávat informace, více jich uložit a s menší spotřebou energie. Taková zařízení mohou přinést větší pokrok než snaha o další miniaturizaci stávajících součástek. …

Asi 2 900 km pod povrchem se nachází hranice mezi zemským pláštěm a jádrem. Teplota zde téměř skokově směrem dolů roste asi o 1 000 stupňů. Nový výzkum ukazuje, že těžší izotopy železa migrují na této hranici spíše směrem vzhůru a lehčí naopak. Horniny na spodku pláště se v důsledku …

Pomocí dalekohledu ESO/VLT vědci pozorovali extrémní extrasolární planetu, u které předpokládají, že v její atmosféře prší železo. Na denní straně této mimořádně horké planety stoupají teploty až na 2 400 °C, což je dost na to, aby zde docházelo k odpařování kovů. Silný vítr pak odnáší železné páry na chladnější …

Obohacování oceánů o železo patří k zajímavým geoinženýrským nápadům umožňujícím hýbat s klimatem. Základní myšlenka je jednoduchá. Železo představuje v oceánech nedostatkový zdroj, který brzdí množství živé hmoty. Pokud oceán pohnojíme železem, vyroste zde více planktonu, který do sebe bude fotosyntézou vázat více oxidu uhličitého; a to nejen dočasně, část …