Archiv článků: železo

Železo mělo být oproti bronzu levné. To je ale relativní, jak uvidíme dále. Ještě kolem roku 1100 (tedy nějakých 2 000 let od začátku doby železné ve střední Evropě) se železných nástrojů používalo celkem málo – a to dokonce kousek od Prahy, tedy v centru státu. Následující text vychází z …

Slovenský a poľský archeologický tím skúmajúci staroegyptské nálezisko Tell el-Retábí preskúmal zvyšky sídliskovej metalurgie, najmä z obdobia Novej ríše a Tretieho prechodného obdobia (zhruba 1550–664 pred Kr.). Zatiaľ čo Tutanchamonova zlatá maska a poklady z kráľovských hrobiek v Tanise z rovnakej doby sú všeobecne známe, bežné používanie kovov v každodennom …

V průběhu milionů let se v sedimentárních horninách formovaly železité konkrece – malé kulovité útvary bohaté na železo, o velikosti od několika milimetrů až po několik centimetrů. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kteří studovali tyto konkrece v pískovcích Utahu, objevili překvapivě složité magnetické vzorce. Výzkum ukázal, že tyto útvary …

Země má železné jádro obklopené pláštěm z křemičitanů a oceány na svém povrchu. Tento jednoduchý model planety se dodnes používá i pro zkoumání exoplanet. Teprve v posledních letech jsme si začali uvědomovat, že planety jsou složitější. Většina dnes známých exoplanet se nachází v blízkosti své hvězdy. To znamená, že jde …

Hranice zemského jádra a pláště představuje rozhraní mezi (cca) železným kovovým jádrem Země a silnou kamenitou vrstvou pláště těsně nad jádrem. Je to přirozeně svět extrémních tlaků a teplot. Nejnovější výzkumy provedené pomocí měření rychlosti seismických vln ukazují, že nejspodnější vrstva zemského pláště je ve skutečnosti složitá a heterogenní – …

Tým vědců z univerzit v Tübingenu a Göttingenu zjistil, že některé minerály s charakteristickými tvary by mohly dokazovat přítomnost bakterií v hydrotermálních průduších (černých kuřácích) v hlubinách oceánu před miliardami let. Geologické záznamy ukazují, že podmořské horké prameny existují na naší planetě již nejméně 3,77 miliardy let. Vědci se domnívají, …

Díky pokroku pozorovacích technik můžeme nyní zkoumat prostředí kolem mladých hvězd a porovnávat je s podmínkami předpokládanými v rané Sluneční soustavě. S využitím interferometru VLTI (Very Large Telescope Interferometer) Evropské jižní observatoře (ESO) tak učinil mezinárodní tým pod vedením Józsefa Vargy z Konkolyho observatoře v Budapešti. Vědci pozorovali disk mladé …

Vědci z Yaleovy univerzity možná vyřešili dlouholetou záhadu: proč některé kovové meteority vykazují stopy magnetického pole. Výsledek může vysvětlovat i vznik magnetických dynam v jádru některých planet. Jádra Země, Merkuru a dvou Jupiterových měsíců, Ganymedu a Io, vytvářejí detekovatelná magnetická pole. Stopy dávného magnetismu byly nalezeny i na Marsu a …

Vědci podrobně analyzovali hrot šípu z pozdní doby bronzové, nalezený u švýcarského Mörigenu a dnes uložený v Historickém muzeu v Bernu. Předmět byl vyroben mezi lety 900–800 př. n. l. To ve střední Evropě železo ještě známo nebylo (respektive: nebyla známa jeho metalurgie), mohlo by se ovšem teoreticky jednat o …

Vývoj prvního přenosného Mössbauerova spektrometru ne většího než plechovka od Coca-Coly, který umožní rychlou a přesnou analýzu materiálů s obsahem železa přímo v průmyslovém provozu, je cílem spin-off společnosti Univerzity Palackého v Olomouci (UP) Iron Analytics ve spolupráci s Českým institutem výzkumu a pokročilých technologií CATRIN Univerzity Palackého. Vznik zařízení, …