Archiv článků: železo

Pohyblivost atomů v pevných látkách je omezená. V krystalech se atomy nacházejí v pravidelných vzdálenostech od sebe a pro změny jejich polohy chybí prostor. Přesuny se víceméně omezují na ta místa, kde je v krystalové struktuře nějaký kaz, jedná se pak o přeskoky jednoho nebo několika málo atomů. Za určitých …

V roce 1951 našli v australském Wedderburnu meteorit, který se posléze dostal do sbírek Museums Victoria. Jeho pracovníci z minerálu odřezávali tenké plátky a ty různě rozesílali po světě k analýzám. Tým vědců z California Institute of Technology a University of California nyní pomocí elektronového mikroskopu s připojenou sondou zjistil, …

Některá města byla po destrukci hned znovu osídlena. Jinde se destrukce týkala pouze určitých částí, paláců, lze tedy uvažovat i o vnitřních konfliktech, povstáních a svržení tehdejších elit. (pokračování včerejšího článku) V případě Mykén (podle všeho několik různých destrukcí) byl navíc úpadek města i pozvolný, když palác v nové situaci …

Speciální 3D tiskárny umožňují tisk feromagnetických kapalin. Vědci z Berkley Lab uvádějí, že výsledkem by mohly být např. různé flexibilní částice, které by se lépe dokázaly pohybovat v lidském těle a zde sloužit pro léčbu i diagnostiku. Studii vedl Tom Russell (Berkley Lab, University of Massachusetts, Amherst). Spolu s hlavním …

Společným jmenovatelem velké části odborné práce geofyzika a vědeckého dobrodruha Günthera Kletetschky je magnetismus. Tentokrát díky jeho vášni spatřil světlo světa nový materiál, který bude moci sloužit například pro zneviditelnění aut či letadel pro radary nebo dokonce jako nové paměťové médium. Uhlíkové nanotrubičky jsou jednou z forem uhlíku, která se …

Planety podobné Zemi se skládají z železného jádra, které tvoří asi třetinu hmotnosti planety a křemičitanového pláště. Merkur je ale výjimkou. Má obrovské železné jádro, které se podílí na celkové hmotnosti planety ze 70 %. Proč? Zatím na to nemáme jednoznačnou odpověď. Nalézt nám ji mohou pomoci vzdálení příbuzní planety …

Před nějakými 3,5 miliardami let dodávalo Slunce mnohem menší množství energie. Atmosféra Země proto musela obsahovat více skleníkových plynů, jinak by planeta zamrzla (poznámka PH: ještě je zde samozřejmě příspěvek vychládajícího jádra). Nakonec hlavním plynem (vedle dusíku) byl tehdy tehdy jistě oxid uhličitý, ale stačil na to? Jennifer Glass a …

U hvězdy RW Aur A jednou za pár let nebo desetiletí poklesne jasnost a to na týdny až měsíce. Není to ale zase tak velká záhada, jako je tomu třeba u Tabbyiny hvězdy (KIC 8462852). Poklesy jasnosti pozorují astronomové u této hvězdy už od roku 1937. V roce 2011 došlo …

Buňky iniciující nádor mají oproti kontrolním buňkám vyšší nároky na železo – vykazují zvýšenou hladinu volného železa, vyšší míru transportu železa do buňky i zvýšený obsah železa v mitochondriích. Jedná se o druhý nejrozšířenější kov na zemi a o podstatný biogenní prvek. Průměrný dospělý člověk jej v těle nosí cca …

Schopnost vázat železo se u transferinů a fytotransferinů vyvinula dvakrát zcela nezávisle prostřednictvím konvergentní evoluce. Americko-český tým vědců z Craig Venterova institutu a Scrippsova oceanografického institutu v Kalifornii, Rutgersovy univerzity v New Jersey, Parazitologického ústavu AVČR a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, poodhalil evoluční historii a funkci fytotransferinů u mořských řas. Transferiny (např. …