Archiv článků: zemský plášť

Hranice zemského jádra a pláště představuje rozhraní mezi (cca) železným kovovým jádrem Země a silnou kamenitou vrstvou pláště těsně nad jádrem. Je to přirozeně svět extrémních tlaků a teplot. Nejnovější výzkumy provedené pomocí měření rychlosti seismických vln ukazují, že nejspodnější vrstva zemského pláště je ve skutečnosti složitá a heterogenní – …

Mohutná anomálie hluboko v zemském nitru může být pozůstatkem srážky, při níž před 4,5 miliardami let vznikl Měsíc. Nová studie se opírala o metody výpočetní dynamiky tekutin, jejichž hlavních autorem byl Deng Hongping ze Šanghajské astronomické observatoře Čínské akademie věd. Převládající teorie předpokládá, že přibližně před 4,5 miliardami let došlo …

Voda na exoplanetách může být nejen v podobě oceánu na povrchu nebo pod ledovou krustou. Většina vody může být navázána v horninách různě hluboko v nitru planety. Vědci z univerzity v Cambridge nyní vyvinuli model, který dokáže předpovědět podíl minerálů bohatých na vodu uvnitř planety. Tyto minerály fungují jako houba, …

Nově objevená vrstva částečně roztavené horniny pod zemskou kůrou by mohla pomoci vyřešit dlouholetou debatu o tom, jak se pohybují tektonické desky. Samotná přítomnost tavenin v takové hloubce není překvapením, studie vedená vědci z Texaské univerzity v Austinu však poprvé odhalila globální rozsah této vrstvy a možná i její roli …

Nanodiamanty, tedy míněno doslova jako diamanty složené z částic o rozměrech v nanometrech, se uplatňují jako senzory, počítá se s nimi pro procesory kvantových počítačů i další technologie. I když jde o jednoduchý materiál, výroba nanodiamantů je velmi obtížná. Problém byl dosud především s výrobou diamantových nanočástic, které budou mít …

Vysoké teploty a tlaky v zemském plášti přeměňují minerály bohaté na uhlík na diamant. Uhlík se ale může dostat ještě níž, až na rozhraní spodního pláště a jádra. Z této oblasti dosud nebyl přímo získán žádný vzorek, nicméně nové simulace naznačují, že by zde dokonce mohly existovat opět uhličitany. Během …

V archeanu, období před 4–3,2 miliardami let, kdy na Zemi začínal život, mohla být naše planeta vodním světem. Množství vody na povrchu bylo větší než dnes ne v důsledku toho, že by Země mezitím o tolik vody přišla, ale kvůli vyšší teplotě zemského pláště. I když většina vody na Zemi …

Pro někoho zbytečný šum, pro nás užitečný zdroj informací. I tak se dá dívat na data získaná trojicí evropských satelitů Swarm na nízké oběžné dráze Země. Přesná měření časových změn geomagnetického pole dlouhodobě využívá tým dr. Jakuba Velímského z Katedry geofyziky MFF UK. Úkolem českých vědců, zapojených do evropského projektu …