Archiv článků: zvuk

V CERNu přesně změřili rychlost zvuku v kvark-gluonovém plazmatu

Neutronové hvězdy, ultrachladné atomové plyny a kvark-gluonové plazma vznikající při srážkách atomových jader na Velkém hadronovém urychlovači (LHC): všechny tyto tři formy hmoty mají mnoho společného. Představují tekutý stav hmoty složený ze silně interagujících částic. Nová studie vědců z projektu CMS v CERNu provedla dosud nejpřesnější měření rychlosti, kterou se …

více »

Rezonance zvukových vln rozděluje nanočástice podle velikosti

Vědci vyvinuli zařízení, které pomocí zvukových vln během několika minut oddělí a roztřídí nejmenší částice v krvi. Technika je založena na tzv. virtuálních sloupcích. Malé extracelulární vezikuly se uvolňují prakticky z každého typu lidských buněk. Předpokládá se, že hrají velkou roli v komunikaci mezi buňkami, a to i včetně přenosu …

více »

Mechanické defekty se v diamantu šíří rychleji než zvuk

Drobné mechanické defekty se podle nového výzkumu mohou šířit materiálem rychleji než zvukové vlny. Lineární defekty (dislokace) dodávají kovům pevnost a vlastnosti umožňující jejich další technologické zpracování, ale mohou také způsobit selhání materiálu, třeba i s katastrofickým koncem. Výsledky podávají nové poznatky o neobvyklých typech poškození řady materiálů v extrémních …

více »

Zvukové vlny mohou přeskočit přes vakuum

V béčkových sci-fi filmech se někdy vyskytuje fyzikální nesmysl – zvuk šířící se ve vesmíru (vzduchoprázdnu), ať už jde o křik nebohých obětí nebo explozi kosmické lodě. Kritici na to neopomenou upozornit. Je tedy vlastně kuriózní, že podle nového výzkumu zvukové vlny opravdu za určitých podmínek mohou projít i vakuem, …

více »

Kočky vytvářejí předení jinak, než se dosud předpokládalo – pomáhá jim k tomu polštářek v hlasivkách

Kočky vytvářejí své typické předení jiným způsobem, než si odborníci desítky let mysleli. Zatímco dosavadní teorie tyto nízkofrekvenční zvuky koček přisuzovala opakovaným nervovým vzruchům a následnému stahování a uvolňování hlasivek, mezinárodní tým odborníků nyní odhalil, že kočičí hrtan je při průchodu vzduchu schopen sám vytvářet nízkofrekvenční zvuk bez nutnosti nervových …

více »

Bakterie rozezvučí grafen. Pozná se tak, zda žije

Napadla vás někdy otázka, zda bakterie vydávají zvuky? Kdyby tomu tak bylo a my bychom dokázali tyto zvuky (jistěže velmi slabé) zachytit, odlišili bychom tím živého bacila od mrtvého. Takže po aplikaci antibiotika bychom ze zvukového záznamu také poznali, zda bakterie před námi je/jsou rezistentní… Právě to nyní provedli vědci …

více »

Vztažné soustavy hudby: tóniny

Nyní se krátce zmíníme o stále probíhající debatě mezi hudebními teoretiky. Všechny tóniny se stejným sledem intervalů – stejné stupnice – jsou v zásadě ekvivalentní a lidskému uchu by měly znít stejně. Nezáleží na tom, jestli si zabroukáte Spi, děťátko, spi třeba v C dur, anebo ve Fis dur; melodie …

více »

Zvuk má mít maximální rychlost – 36 km/s

Maximální rychlost má světlo (ve vakuu), totéž se týká podle nového zjištění i zvuku. Dosud je jako maximum uváděno cca 18 km/s v diamantu coby nejtvrdším známém materiálu (poznámka: respektive asi něco podobného v nově objevovaných materiálech, které jsou deklarovány jako „tvrdší než diamant“). Obecně platí, že pevnými materiály se …

více »

Mikročástice lze ovládat pomocí zvuku

Zvukové vlny mají být těm světelným mnohem podobnější, než se čekalo. Nano a mikročástice se běžně ovládají světlem, jde to ale i pomocí zvuku. Kupodivu teprve nyní ale byla vyvinuta komplexnější teorie, která tyto interakce popisuje. Ivan Toftul, Konstantin Bliokh a Franco Nori z japonského RIKENu (tato instituce vydala příslušnou …

více »

Akustické zjišťování vad

Akustická emise je jev, při kterém generované akustické signály umožňují detekovat vznikající porušování nebo jiné strukturní změny v materiálu. Výzkumníci z Univerzity Palackého v Olomouci a Zemědělského družstva Rpety pracují na projektu, který se zaměřuje na využití akustických emisí při zjišťování poruch materiálu. Tato technologie umožní zjistit sebemenší poškození či …

více »