Sciencemag.cz
Doporučujeme
Vědci z Masarykovy univerzity (MU) přispěli k objevu výzkumníků z Akademie věd ČR z oblasti života hmyzí říše. Použili unikátní metodu, aby určili složení výbušné směsi termita, který při ohrožení exploduje jako sebevražedný atentátník. Výsledky výzkumu vědci společně publikovali v prestižním časopise Science.
Ojedinělou metodu vyvinul tým vědců ze Středoevropského technologického institutu (CEITEC MU) a Přírodovědecké fakulty MU v čele s Janem Preislerem. Její výhodou je, že dokáže pracovat s množstvím zkoumaného vzorku menším než jeden mikrolitr. To bylo klíčové pro analýzu miniaturních částí termitů, tzv. krystalů. Unikátní způsob analýzy teď prochází patentovým řízením.
Jak k explozi termita dochází? Druh Neocapritermes taracua si vyvinul sebevražedný aparát, který se skládá ze dvou složek: slinných žláz a bílkovinných krystalů. Během soubojů pak u některých termitů dochází k tomu, že jejich tělní stěna praskne, a produkty slinných žláz se tak dostanou do kontaktu s krystaly. Tím vznikne látka jedovatá pro nepřátele, např. konkurenční druhy termitů.
Krystaly kromě bílkoviny obsahují i měď. Právě její přítomnost v termitím sebevražedném aparátu potvrdili vědci z Masarykovy univerzity.
Princip vynálezu brněnských vědců spočívá v originální tvorbě aerosolu – směsi částic v plynu – ze zkoumaného vzorku. Aerosol vědci potřebují vytvořit proto, aby mohli určit obsah vybraného prvku, v tomto případě mědi, pomocí přístroje zvaného atomový spektrometr.
„Analyzované termití krystalky jsme nejprve rozpustili v mikrolitrových objemech vody, zlomek mikrolitru připraveného roztoku jsme nanesli na destičku z vhodného plastu a nechali jej vyschnout. Pomocí silného laserového pulsu jsme potom odpařili plast a spolu s ním i nanesený vzorek. Z analýzy vzniklého aerosolu vyplynul poměrně vysoký obsah mědi v krystalcích,“ vysvětluje Preisler.
Jan Preisler spolu s Viktorem Kanickým a Pavlou Foltynovou začátkem roku patentoval jinou příbuznou metodu vhodnou pro levnou a rychlou analýzu kovů v kapalinách. Ta je využitelná např. pro stanovení množství olova v lidské krvi v rozvojových zemích. Její výhodou je, že používá cenově dostupného polovodičového laseru.
