Hnědý trpaslík typu T, umělecká představa. Zdroj: NASA/JPL-Caltech - http://planetquest.jpl.nasa.gov/image/114. Licence obrázku public domain

TOI-263 b: hnědý trpaslík s nejkratší oběžnou dobou

Astronomové objevili extrémního hnědého trpaslíka. Využili k tomu družici TESS a také spektrograf ESPRESSO.

Objekt TOI-263 b vzbudil pozornost hned po svém objevu a to díky dvěma parametrům – svému poloměru a oběžné době. Těleso má poloměr 0,87 Jupiteru a oběžnou dobu jen 13,4 hodin. Mohlo by se jednat o nafouknutého horkého neptuna ale i hnědého trpaslíka. Abychom to zjistili, musíme změřit jeho hmotnost.

V listopadu 2019 se proto na mateřskou hvězdu podíval spektrograf ESPRESSO. Vědci chtěli využít světlo ze všech čtyř dalekohledů VLT v Chile a změřit hmotnost prostřednictvím měření radiálních rychlostí. Kvůli technickým problémům nakonec fungovaly jen tři dalekohledy, ale cíl se podařilo splnit. TOI-263 b má hmotnost 61 jupiterů, takže jde zcela určitě o hnědého trpaslíka.

Mateřskou hvězdou je červený trpaslík, který se nachází 900 světelných let od nás.

TOI-263 b se pohybuje v poušti hnědých trpaslíků. Neznáme totiž mnoho hnědých trpaslíků, kteří by obíhali v páru s klasickou hvězdou s obdobím kratším než 100 dní. Krátké oběžné doby mají jen horcí jupiteři nebo menší planety s tzv. ultrakrátkou oběžnou dobou.

TOI-263 b můžeme přirovnat snad jen k hnědému trpaslíkovi NGTS-7Ab, který má podobnou hmotnost ale je větší. Jeho oběžná doba je 16 hodin. TOI-263 b je hnědým trpaslíkem s nejkratší oběžnou dobou, který obíhá okolo jakéhokoliv typu hvězdy.

Vědci také zjistili, že vztah mezi hnědým trpaslíkem a červeným trpaslíkem je poněkud intimnější, než je u podobných párů běžné. Dochází u nich k interakcím. Doba rotace červeného trpaslíka je synchronizována s dobou oběhu hnědého trpaslíka. Obě tělesa jsou tak k sobě nakloněna stále stejnými polokoulemi.

Oba objekty zřejmě vznikly z jednoho mračna, které se rozpadlo. Poté se k sobě přibližovaly. Je docela reálné, že je pár nestabilní a červený trpaslík v budoucnu hnědého trpaslíka pohltí. Dokonce je překvapivé, že se tak už nestalo…

autor: Petr Kubala

Převzato z webu  Exoplanety.cz, upraveno

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Podívat se lze i za černou díru

Za černou dírou není vidět nic, protože procházející světlo samozřejmě pohltí. Jenže objekty s gravitací …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close