U Lipan objevili pozůstatky obrovského valu

Někdy – nejspíš v raném středověku nebo dříve – zde postavili mohutný, pět kilometrů dlouhý a několik metrů vysoký liniový val s příkopy po obou stranách.

Čertovu brázdu mezi Sázavou a Chotouní měl podle legendy vyorat sv. Prokop s čertem zapřaženým v pluhu, ale jednoznačná archeologická interpretace jejího původu dosud chybí. Díky dostupnosti dat dálkového průzkumu, zejména lidaru, se nyní vědcům podařilo v úseku mezi Lipany a Chotouní najít v trase Čertovy brázdy pozůstatky mohutného liniového valu. „Na úbočí Lipské hory zřejmě stával více než 5,5 kilometrů dlouhý val,“ soudí RNDr. Čestmír Štuka, Ph.D., z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, který spojil síly s archeologem ze Středočeského muzea v Roztokách u Prahy Mgr. Petrem Novým. Jedná se o objev, který nemá na našem území obdoby a vyvolává celou řadu otázek.

Teorií o původu Čertovy brázdy vzniklo v průběhu času několik. V posledních desetiletích se nejvíce diskutovalo o tom, že Čertova brázda mohla být pozůstatkem dálkové cesty. Vedoucí oddělení informatiky na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy doktor Čestmír Štuka, který se kromě moderních technologií zajímá také o historii, si ale všiml, že legendární brázda nepůsobí jednolitě. Po většinu trasy mezi Sázavou a Chotouní sice respektuje při průchodu krajinou místní terén a tvaruje se podle něj, ale od Lipské hory k Chotouni je její trasa najednou podezřele přímá. Svá zjištění prezentoval dr. Štuka na konferenci o starých cestách, kde se seznámil s archeologem Mgr. Petrem Novým ze Středočeského muzea v Roztokách u Prahy. „Ve shodě s tehdejším přesvědčením jsem se stále domníval, že Čertova brázda byla cesta. Petr však s touto interpretací nesouhlasil. Spojili jsme proto síly, abychom to prozkoumali,“ přibližuje Čestmír Štuka.

93349Rozhodující roli sehrála dostupnost dat dálkového průzkumu, zejména lidaru (Light Detection And Ranging). „Lidar archeologové využívají k objevování zaniklých struktur, v terénu často skoro neviditelných,“ vysvětluje Petr Nový. Na digitálním modelu terénu pořízeném právě lidarem je linie vyvýšeného terénu vidět nejen mezi Chotouní a Lipany, ale také na jižním svahu Lipské hory, kde se průběh Čertovy brázdy dříve ani nepředpokládal.

Zjištěné poznatky se oba vědci vydali ověřit přímo do terénu. „Zrakem je dnes elevace v terénu téměř neviditelná. Staletí smazala všechny stopy. Uvidíte ji, až když víte, co hledat,“ říká doktor Štuka a dodává, že rozoraný val má dnes výšku v průměru cca 0,5 metru a šířku zhruba 40 metrů.

Hypotézu, že se jedná o pozůstatek dávné, uměle vybudované překážky pak podpořil objev na jižním konci linie v zalesněné rokli u Vitic, kde vědci s úžasem nalezli zbytky původního valu. „Měli jsme štěstí, že se v té strži val dochoval. Díky tomu můžeme jeho existenci poměrně spolehlivě doložit,“ zdůrazňuje Čestmír Štuka z 1. LF UK.

foto
Foto: 1. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy

Porostové příznaky a georadarové snímání ukázaly podzemní zbytky stavby. Na základě těchto zjištění lze vyslovit hypotézu o charakteru původní stavby „Někdy – nejspíš v raném středověku nebo dříve – zde postavili mohutný, pět kilometrů dlouhý a několik metrů vysoký liniový val s příkopy po obou stranách. Nejspíš sloužil pro kontrolu důležitých západovýchodních cest a také jako symbol moci. Postavit v takové délce takto přímou stavbu vyžadovalo perfektní organizaci a inženýrskou zdatnost,“ míní doktor Štuka.

V souvislosti s průzkumem vyslovili oba vědci podezření, že podobný útvar mohl být i na nedalekém úbočí Oškobrhu u Libice nad Cidlinou. Jinak se zdá, že objev nemá na našem území obdobu. Podobné stavby je třeba hledat spíše na západ od nás, v Německu nebo Velké Británii.

Oba vědci se shodují, že pro další závěry je nyní zapotřebí stavbu datovat pomocí archeologických vykopávek. „Přesnější datace nebude možná bez „kopnutí do země“. Pokud budeme mít velké štěstí, tak se při tom najdou i nějaké archeologické nálezy, které pomohou útvar přesněji datovat,“ vysvětluje Mgr. Nový. „Zdá se ale jisté, že v trase legendární Čertovy brázdy stála na Lipské hoře podivuhodná stavba“ připojují na závěr dr. Štuka a Mgr. Nový.

tisková zpráva 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy

Objevili univerzální systém pro dopravu nukleových kyselin do buněk

Schopnost doručovat do buňky molekuly různé velikosti usnadňuje využití systému i ve velmi odlišných genových …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close