Archiv článků: křížení

Překvapení: Neandrtálci sdíleli chromozom Y s Homo sapiens

Ačkoliv neandrtálci byli blízkými příbuznými denisovanů, první analýza neandrtálského chromozomu Y vedla k velmi podivným výsledkům. Úplně první sekvenování neandrtálské DNA bylo provedeno v roce 1997, tehdy šlo jen o kousek mitochondriální DNA. Od té doby se náhoda sešla tak, že všechny dostatečně zachované vzorky DNA vhodné k analýze byly …

více »

Jak vznikají nové druhy rostlin? Příklad hybridního pýru

U rostlin, na rozdíl od živočichů, dochází nezřídka ke křížení mezi druhy (hybridizaci) a v případě, že je kříženec plodný, mohou takto vznikat druhy úplně nové. Ke schopnosti předávat vlastnosti do budoucích generací přitom může přispět i zmnožení sad chromozómů (polyploidizace). Časté křížení i polyploidizace byly pozorovány např. mezi trávami, …

více »

Jak je to se selekcí proti genům neandrtálců

Homo sapiens se v Evropě i na Blízkém východě tu a tam křížili s neandrtálci, co však dělo poté? Na některé geny po neandrtálcích mohla působit pozitivní selekce (např. geny ovlivňující imunitu nebo metabolismus tuků), ale celkově? Až dosud se předpokládalo, že po hybridizaci, k níž docházelo hlavně před cca …

více »

Denisované pod lupou

nástroj z paleolitu, credit (c) University of Tübingen

Jak to vypadá, denisované byli „ještě víc neandrtálci než neandrtálci“. V Nature byly publikovány dvě studie, které podrobně mapují nálezy učiněné ve známé Denisově jeskyni na Altaji, a to včetně datování sedimentů, lidských pozůstatků i artefaktů. Na studiích se podíleli vědci z Oxforské univerzity, německého Ústavu Maxe Plancka pro evoluční …

více »

Hybridní hostitelé mají i hybridní parazity

Co je to matrjoškový efekt? Jak jsou hybridní zóny vůbec udržovány a jak je možné, že se oba druhy postupně kompletně nepromíchají? Vědeckému týmu Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR se podařilo popsat ve volné přírodě dosud neznámou hybridní zónu parazitů myší. Významný objev, který může přinést zásadní informace pro …

více »

Proč je užitečné vytvářet umělé polyploidy vikví

Rostliny se v porovnání se živočichy mnohem ochotněji kříží, přičemž v řadě případů vznikají životaschopní kříženci. Stejně tak se u rostlin mnohem častěji než u živočichů znásobují nebo nějak jinak mění počty chromozomů v jádru buňky. Mechanismy znásobení počtu chromozómů, tzv. polyploidizace, rostlin jsou přitom zajímavé nejen pro vědce, ale …

více »

Také Inuité mají geny dalších druhů

Inuité (Eskymáci) žijí v extrémním prostředí, bylo by tedy logické u nich počítat i se specifickými adaptacemi. Včetně genů, které získali hybridizací s dalšími druhy. Zkoumat, jaká populace v sobě nese jaké geny vzniklé křížením Homo sapiens s neandrtálci, denisovany nebo dalšími (dosud neznámými) druhy, je v poslední době až …

více »

Soutěž Česká hlava ocenila vývoj síťové karty i nového mikroskopu

Zdroj: Wikipedia, Anatomy of the Nervous System, licence obrázku public domain

Genetik Forejt (Národní cena vlády Česká hlava) se zabývá vznikem samčí neplodnosti mezidruhových kříženců. Letošní ceny Česká hlava dostali vědci za vývoj první síťové karty pro rychlejší internet, nové poznatky v bezdrátovém napájení i vynález nového mikroskopu. Nejvýznamnější, Národní cenu vlády Česká hlava, si odnesl expert na molekulární genetiku Jiří …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close