Nebo řečeno opatrněji: lidé aktivní spíše ve večerních hodinách dosahují v kognitivních testech v průměru o něco lepších výsledků než ti aktivní spíše ráno, alespoň podle nové studie. Výzkumníci z Imperial College London zkoumali údaje od více než 26 000 lidí, aby zjistili, jak spánek – včetně jeho délky, vzorců …
více »
Lidský genom obsahuje neobvyklá místa, zauzlení (knots), kde je DNA čtyřvláknová. Místa vznikají vzájemným párování cytosinů na stejném vláknu. Tyto uzly se označují jako i-motifs. Dosud se o nich skoro nic nevědělo, předpokládalo se ovšem, že budou regulovat čtení „klasických“ genů. Nyní byla publikována první komplexní mapa těchto struktur DNA, …
více »
Nový výzkum King’s College London a dalších institucí došel k závěru, že v lidském mozku se projevují tisíce sekvencí DNA pocházejících z dávných virových infekcí, přičemž některé z nich přispívají k náchylnosti k psychiatrickým poruchám, jako je schizofrenie, bipolární porucha a deprese. Přibližně 8 % našeho genomu tvoří lidské endogenní …
více »
V nedávné studii bylo 151 lidských účastníků postaveno proti ChatGPT-4 ve třech testech určených k měření divergentního („rozbíhavého“) myšlení, které je považováno za ukazatel kreativity. Divergentní myšlení je charakterizováno schopností generovat jedinečné řešení otázky, která nemá jedno očekávané řešení, například „Jak se nejlépe vyhnout rozhovoru s rodiči o politice?“ Ve …
více »
Přírodní výběr se jen málo stará o to, jak dlouho žijeme po dokončení reprodukce… Studie provedená Michiganskou univerzitou na základě analýzy genetických a zdravotních informací od více než 276 000 lidí silně podporuje desítky let starou evoluční teorii, která se snažila vysvětlit stárnutí. (Stárnutí takto definované znamená především to, že …
více »
Vědci se zaměřili na signalizační dráhu mTORC1, a zda obsah bílkovin v těhotenské stravě ovlivňuje mTORC1. Výzkumný tým z CEITEC VUT pod vedením Markéty Kaiser se zapojil do mezinárodní studie, jejímž úkolem bylo zkoumat vliv přímu bílkovin na plod během těhotenství. Studie probíhala na myších, respektive myších embryích. Díky možnostem …
více »
Má pravdu bonmot, že lidé začali pěstovat obilí kvůli pivu, protože než se dřít na poli, to by člověk radši umřel hlady, ale pivo přece jen nějak motivovalo? Nakolik společné opíjení se umožňuje generovat důvěru mezi „cizinci“ a tím propojovat společnost ve větším měřítku? Na otázky odpovídá evoluční antropolog Václav …
více »
Různé genetické varianty mohou být současně prospěšné i škodlivé, navíc v závislosti na konkrétních okolnostech. Má to platit i pro nově identifikovanou variantu genu SLC30A9, kterou moderní lidé zřejmě získali křížením s denisovany. Má jít o jednu vůbec nejrozšířenějších stop po jinak zmizelých denisovanech. Příslušná genetická adaptace denisovanů pomohla pak …
více »
Mnohé vlastnosti lidské psychiky jsou spolu celkem složitě propojeny skrze metabolické dráhy v mozku. Dřívější evoluční výhody mohou mít dnes zase své stinné stránky. (Poznámka: nebo zde ty stinné stránky byly vždycky, ale dnes je to zřejmější apod.) Podle nového výzkumu kombinace zvýšeného množství neuropeptidu Y (NPY) a dopaminu (DA) …
více »
Nejstarší známé lidské osídlení v Evropě leží nedaleko města Korolevo na západě Ukrajiny. Prokázal to výzkum mezinárodního týmu pod vedením Romana Garby z Ústavu jaderné fyziky AV ČR a Archeologického ústavu AV ČR, Praha, dosud se za nejdříve obydlené místo považovalo naleziště ve Španělsku. Výstupy, které dnes publikoval časopis Nature, …
více »
Sciencemag.cz
