Archiv článků: člověk

Vědci se zaměřili na signalizační dráhu mTORC1, a zda obsah bílkovin v těhotenské stravě ovlivňuje mTORC1. Výzkumný tým z CEITEC VUT pod vedením Markéty Kaiser se zapojil do mezinárodní studie, jejímž úkolem bylo zkoumat vliv přímu bílkovin na plod během těhotenství. Studie probíhala na myších, respektive myších embryích. Díky možnostem …

Má pravdu bonmot, že lidé začali pěstovat obilí kvůli pivu, protože než se dřít na poli, to by člověk radši umřel hlady, ale pivo přece jen nějak motivovalo? Nakolik společné opíjení se umožňuje generovat důvěru mezi „cizinci“ a tím propojovat společnost ve větším měřítku? Na otázky odpovídá evoluční antropolog Václav …

Různé genetické varianty mohou být současně prospěšné i škodlivé, navíc v závislosti na konkrétních okolnostech. Má to platit i pro nově identifikovanou variantu genu SLC30A9, kterou moderní lidé zřejmě získali křížením s denisovany. Má jít o jednu vůbec nejrozšířenějších stop po jinak zmizelých denisovanech. Příslušná genetická adaptace denisovanů pomohla pak …

Mnohé vlastnosti lidské psychiky jsou spolu celkem složitě propojeny skrze metabolické dráhy v mozku. Dřívější evoluční výhody mohou mít dnes zase své stinné stránky. (Poznámka: nebo zde ty stinné stránky byly vždycky, ale dnes je to zřejmější apod.) Podle nového výzkumu kombinace zvýšeného množství neuropeptidu Y (NPY) a dopaminu (DA) …

Nejstarší známé lidské osídlení v Evropě leží nedaleko města Korolevo na západě Ukrajiny. Prokázal to výzkum mezinárodního týmu pod vedením Romana Garby z Ústavu jaderné fyziky AV ČR a Archeologického ústavu AV ČR, Praha, dosud se za nejdříve obydlené místo považovalo naleziště ve Španělsku. Výstupy, které dnes publikoval časopis Nature, …

Léky zvyšující hladinu dopaminu posilují explorační chování. Myši, jimž byly léky podány, se po kleci pohybovaly aktivněji a nezdráhaly se tolik vstupovat do neznámého prostředí. Moderní lidé se vyvinuli v Africe asi před 200 000 lety a do jiných částí světa se začali šířit zhruba o 100 000 let později. …

Většina výzkumů v poslední době spíše vede v závěru, že prakticky každou lidskou schopnost mají v nějaké míře i další živočišné druhy. Následující studie ale ukázala, co bonobové nezvládnou: mají problém chápat význam pořadí informací. Etolog Johan Lind z Centra pro kulturní evoluci na Stockholmské univerzitě jako spoluautor nové studie …

Nový výzkum ukazuje, že tzv. Dupuytrenova choroba (kontraktura) je částečně neandertálského původu. Vědci již dlouho věděli, že toto onemocnění je mnohem častější u Severoevropanů než u lidí s africkými předky. Neoficiálně se mu říkalo také „vikingská nemoc“. Podle jedné studie u Norů starších 60 let trpí touto chorobou až 30 …

Je to celé pořádně zamotané. Současní Homo sapiens s výjimkou afrických populací mají geny neandrtálců. Nová studie ale ukazuje, že samotní neandrtálci pro změnu zdědili nejméně 6 % svého genomu od dnes již vyhynulé linie raných moderních lidí. Moderní lidé migrovali do Eurasie asi před 75 000 lety; na Blízkém …

Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se v poslední studii zaměřili na přenos parazitických hlístic mezi lidmi a lidoopy, kteří žijí ve vzájemné těsné blízkosti na hranici kamerunské přírodní rezervace Dja. Přestože parazitární infekce jsou rozšířenější a pestřejší u lidoopů, u lidí se potvrdila přítomnost stejných hlístic, což dokazuje, …