Tag Archives: člověk

Stále více důkazů naznačuje, že náš druh vznikl spíše díky interakcím mezi populacemi žijícími v různých částech Afriky, než že by pocházel z jediného místa. Dosud se však většina vysvětlení toho, jak byly tyto populace rozloženy po kontinentu, soustředila pouze na vliv klima. Nový výzkum ukazuje, že klíčovou roli zřejmě …

Největší nebezpečí nastává, když jeden kanibal sní jiného kanibala. Proč je kanibalismus v lidské společnosti tabu, i když se v historii opakovaně objevoval? Tým vědců, jehož klíčovým členem je Petr Tureček z Přírodovědecké fakulty UK, přišel s revolučním matematickým modelem. Studie publikovaná v časopise PNAS ukazuje, že opakované pojídání vlastního …

Přibližně 90 % lidí napříč všemi kulturami upřednostňuje pravou ruku – žádný jiný druh primátů přitom nevykazuje preferenci na populační úrovni v takovém měřítku. Navzdory desetiletím výzkumu mozku, genů a vývoje, které stojí za lateralitou, zůstává to, proč se lidé stali v tak převažující míře praváky, evoluční záhadou. Nyní nový …

Rozsáhlá studie dávné DNA téměř 16 000 lidí zahrnující období více než 10 000 let v západní Eurasii ukazuje, že přirozený výběr formoval moderní lidské genomy mnohem více, než se dosud předpokládalo. Nedostatek důkazů o opaku dlouho naznačoval, že směrovaná (usměrňující, direkcionální) selekce (výběr; v češtině terminologie různorodá, directional selection) …

Porod u lidí je tradičně považován za mimořádně obtížný. Běžným vysvětlením je evolučně vzniklé dilema: lidé chodí vzpřímeně a mají velký mozek, což vede k těsnému prostoru mezi dítětem a pánevní kostí matky. Předpokládá se, že právě to činí porod u našeho druhu obzvláště rizikovým. Tato myšlenka však byla jen …

Embrya, u nichž mají prekurzory jadérek v obou jádrech podobný počet a rovnoměrné rozmístění, mají vyšší šanci na další vývoj. Nová přehledová studie reprodukční bioložky Heleny Fulkové, která byla publikována v odborném časopise Reproduction (IF 3,7) (otevře se v novém okně), přináší nový pohled na roli drobných struktur, tzv. prekurzorů …

Paleoantropologové analyzovali a popsali významný objev v oblasti paleontologie člověka: výjimečně dobře zachovalou kostru Homo habilis starou více než 2 miliony let. Fosilie s označením KNM-ER 64061 byla nalezena ve východní Turkaně v severní Keni a představuje nejúplnější dosud známé pozůstatky Homo habilis. Homo habilis je fosilní druh, který byl …

Gravettští lovci a sběrači tedy byli z převážné většiny příslušníky dvou genetických linií: věstonické, s afinitou k aurignacienským populacím Kostěnki a Sungir, a fournolské, asociované s jedinci z belgické lokality Goyet (Q116-1 a Q376-3). V tomto kontextu je zajímavá pozice mladší goyetské populace, datované mezi 28 tisíci až 26 tisíci …

Kultura zvoncových pohárů v západní Evropě je zde chápána tak, že vznikla smíšením nově příchozích ze stepi s místními zemědělci. Mezinárodní tým 91 vědců analyzoval genomy z doby bronzové, kdy se do Středomoří (jižní a jihozápadní Evropy) rozšířili lidé mluvící indoevropskými jazyky. Tento proces odpovídal migraci lidí z východoevropských stepí. …

Matka komunikuje s mozkem vyvíjejícího se plodu pomocí rytmických metabolických signálů ještě před tím, než se u něj plně vyvinou jeho vlastní biologické hodiny, zjistil tým Aleny Sumové z Fyziologického ústavu AV ČR. Nová studie publikovaná v prestižním časopise PLOS Biology přináší průlomové poznatky o vývoji cirkadiánních rytmů u savců …