Archiv článků: člověk

Alkohol přispěl ke vzniku komplexnějších společností

Má pravdu bonmot, že lidé začali pěstovat obilí kvůli pivu, protože než se dřít na poli, to by člověk radší umřel hlady, ale pivo přece jen nějak motivovalo? Nakolik společné opíjení se umožňuje generovat důvěru mezi „cizinci“ a tím propojovat společnost ve větším měřítku? Na otázky odpovídá evoluční antropolog Václav …

více »

Genetické dědictví po denisovanech může přispívat i k duševním chorobám

Různé genetické varianty mohou být současně prospěšné i škodlivé, navíc v závislosti na konkrétních okolnostech. Má to platit i pro nově identifikovanou variantu genu SLC30A9, kterou moderní lidé zřejmě získali křížením s denisovany. Má jít o jednu vůbec nejrozšířenějších stop po jinak zmizelých denisovanech. Příslušná genetická adaptace denisovanů pomohla pak …

více »

První lidé přišli do Evropy před 1,4 milionem let

Nejstarší známé lidské osídlení v Evropě leží nedaleko města Korolevo na západě Ukrajiny. Prokázal to výzkum mezinárodního týmu pod vedením Romana Garby z Ústavu jaderné fyziky AV ČR a Archeologického ústavu AV ČR, Praha, dosud se za nejdříve obydlené místo považovalo naleziště ve Španělsku. Výstupy, které dnes publikoval časopis Nature, …

více »

Dopamin a lidské migrace

Léky zvyšující hladinu dopaminu posilují explorační chování. Myši, jimž byly léky podány, se po kleci pohybovaly aktivněji a nezdráhaly se tolik vstupovat do neznámého prostředí. Moderní lidé se vyvinuli v Africe asi před 200 000 lety a do jiných částí světa se začali šířit zhruba o 100 000 let později. …

více »

Lidská výjimečnost by mohla spočívat ve schopnosti zapamatovat si pořadí

Většina výzkumů v poslední době spíše vede v závěru, že prakticky každou lidskou schopnost mají v nějaké míře i další živočišné druhy. Následující studie ale ukázala, co bonobové nezvládnou: mají problém chápat význam pořadí informací. Etolog Johan Lind z Centra pro kulturní evoluci na Stockholmské univerzitě jako spoluautor nové studie …

více »

Ochrnuté ohnuté prsty jako dědictví po neandrtálcích

Nový výzkum ukazuje, že tzv. Dupuytrenova choroba (kontraktura) je částečně neandertálského původu. Vědci již dlouho věděli, že toto onemocnění je mnohem častější u Severoevropanů než u lidí s africkými předky. Neoficiálně se mu říkalo také „vikingská nemoc“. Podle jedné studie u Norů starších 60 let trpí touto chorobou až 30 …

více »

V genomu neandrtálců našli geny vymřelých Homo sapiens

Je to celé pořádně zamotané. Současní Homo sapiens s výjimkou afrických populací mají geny neandrtálců. Nová studie ale ukazuje, že samotní neandrtálci pro změnu zdědili nejméně 6 % svého genomu od dnes již vyhynulé linie raných moderních lidí. Moderní lidé migrovali do Eurasie asi před 75 000 lety; na Blízkém …

více »

Lidé a lidoopi si mezi sebou předávají parazitární infekce

Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se v poslední studii zaměřili na přenos parazitických hlístic mezi lidmi a lidoopy, kteří žijí ve vzájemné těsné blízkosti na hranici kamerunské přírodní rezervace Dja. Přestože parazitární infekce jsou rozšířenější a pestřejší u lidoopů, u lidí se potvrdila přítomnost stejných hlístic, což dokazuje, …

více »

Skutečně podivné koule z doby počátků rodu Homo

Kamenné artefakty blížící se svým tvarem koulím už léta matou archeology a paleoantropology. Jejich účel dosud zůstává předmětem intenzivních debat. Některé tyto koule vznikly už v oldowanu, jiné byly vyráběny ještě ve středním paleolitu. Studie vědců z Hebrew University of Jerusalem, Tel Hai College a Rovira i Virgili University nyní …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close