Tag Archives: člověk

Řetězový kanibalismus: problémem jsou nejen priony

Kanibalismus je téma samozřejmě obecně fascinující, nejen z pohledu evoluční biologie/psychologie. Proč je konzumace lidského masa ve většině kultur silně tabuizována? Přímo se nabízí, že zde do hry bude vstupovat riziko infekce – pamatujeme si příběh nemoci kuru z Nové Guineje a konec konců i nemoc šílených krav/BSE se dávala …

Read More »

Psi a lidé jsou si podobnější, než jsme si mysleli

Stejné biologické signály, které pomáhají předpovídat délku života u lidí, se podle nového výzkumu projektu Dog Aging Project objevují i u psů; tento objev by mohl vědcům pomoci lépe porozumět stárnutí u obou druhů. Vědci zjistili, že vzorce sledovaných metabolitů souvisely s dřívějším či pozdějším úmrtím u psů, a to …

Read More »

Evoluci člověka v Africe výrazně formovala malárie

Stále více důkazů naznačuje, že náš druh vznikl spíše díky interakcím mezi populacemi žijícími v různých částech Afriky, než že by pocházel z jediného místa. Dosud se však většina vysvětlení toho, jak byly tyto populace rozloženy po kontinentu, soustředila pouze na vliv klima. Nový výzkum ukazuje, že klíčovou roli zřejmě …

Read More »

Kanibalistický kompromis: Proč se dlouhodobě nevyplácí jíst lidské maso

Největší nebezpečí nastává, když jeden kanibal sní jiného kanibala. Proč je kanibalismus v lidské společnosti tabu, i když se v historii opakovaně objevoval? Tým vědců, jehož klíčovým členem je Petr Tureček z Přírodovědecké fakulty UK, přišel s revolučním matematickým modelem. Studie publikovaná v časopise PNAS ukazuje, že opakované pojídání vlastního …

Read More »

Proč jsou téměř všichni praváci? Odpověď možná spočívá v tom, jak jsme se naučili chodit

Přibližně 90 % lidí napříč všemi kulturami upřednostňuje pravou ruku – žádný jiný druh primátů přitom nevykazuje preferenci na populační úrovni v takovém měřítku. Navzdory desetiletím výzkumu mozku, genů a vývoje, které stojí za lateralitou, zůstává to, proč se lidé stali v tak převažující míře praváky, evoluční záhadou. Nyní nový …

Read More »

Jak nás změnilo zemědělství: V nedávné lidské evoluci byl přirozený výběr rychlý

Rozsáhlá studie dávné DNA téměř 16 000 lidí zahrnující období více než 10 000 let v západní Eurasii ukazuje, že přirozený výběr formoval moderní lidské genomy mnohem více, než se dosud předpokládalo. Nedostatek důkazů o opaku dlouho naznačoval, že směrovaná (usměrňující, direkcionální) selekce (výběr; v češtině terminologie různorodá, directional selection) …

Read More »

Porod u lidí není mezi savci zase tak výjimečný

Porod u lidí je tradičně považován za mimořádně obtížný. Běžným vysvětlením je evolučně vzniklé dilema: lidé chodí vzpřímeně a mají velký mozek, což vede k těsnému prostoru mezi dítětem a pánevní kostí matky. Předpokládá se, že právě to činí porod u našeho druhu obzvláště rizikovým. Tato myšlenka však byla jen …

Read More »

Co napoví drobná jadérka o budoucnosti embrya?

Embrya, u nichž mají prekurzory jadérek v obou jádrech podobný počet a rovnoměrné rozmístění, mají vyšší šanci na další vývoj. Nová přehledová studie reprodukční bioložky Heleny Fulkové, která byla publikována v odborném časopise Reproduction (IF 3,7) (otevře se v novém okně), přináší nový pohled na roli drobných struktur, tzv. prekurzorů …

Read More »

Prozkoumali dosud nejúplnější kostru Homo habilis

Paleoantropologové analyzovali a popsali významný objev v oblasti paleontologie člověka: výjimečně dobře zachovalou kostru Homo habilis starou více než 2 miliony let. Fosilie s označením KNM-ER 64061 byla nalezena ve východní Turkaně v severní Keni a představuje nejúplnější dosud známé pozůstatky Homo habilis. Homo habilis je fosilní druh, který byl …

Read More »

Genomická mapa Evropy od gravettienu po neolit

Gravettští lovci a sběrači tedy byli z převážné většiny příslušníky dvou genetických linií: věstonické, s afinitou k aurignacienským populacím Kostěnki a Sungir, a fournolské, asociované s jedinci z belgické lokality Goyet (Q116-1 a Q376-3). V tomto kontextu je zajímavá pozice mladší goyetské populace, datované mezi 28 tisíci až 26 tisíci …

Read More »