Rozsáhlá studie dávné DNA téměř 16 000 lidí zahrnující období více než 10 000 let v západní Eurasii ukazuje, že přirozený výběr formoval moderní lidské genomy mnohem více, než se dosud předpokládalo. Nedostatek důkazů o opaku dlouho naznačoval, že směrovaná (usměrňující, direkcionální) selekce (výběr; v češtině terminologie různorodá, directional selection) …
Read More »Porod u lidí není mezi savci zase tak výjimečný
Porod u lidí je tradičně považován za mimořádně obtížný. Běžným vysvětlením je evolučně vzniklé dilema: lidé chodí vzpřímeně a mají velký mozek, což vede k těsnému prostoru mezi dítětem a pánevní kostí matky. Předpokládá se, že právě to činí porod u našeho druhu obzvláště rizikovým. Tato myšlenka však byla jen …
Read More »Co napoví drobná jadérka o budoucnosti embrya?
Embrya, u nichž mají prekurzory jadérek v obou jádrech podobný počet a rovnoměrné rozmístění, mají vyšší šanci na další vývoj. Nová přehledová studie reprodukční bioložky Heleny Fulkové, která byla publikována v odborném časopise Reproduction (IF 3,7) (otevře se v novém okně), přináší nový pohled na roli drobných struktur, tzv. prekurzorů …
Read More »Prozkoumali dosud nejúplnější kostru Homo habilis
Paleoantropologové analyzovali a popsali významný objev v oblasti paleontologie člověka: výjimečně dobře zachovalou kostru Homo habilis starou více než 2 miliony let. Fosilie s označením KNM-ER 64061 byla nalezena ve východní Turkaně v severní Keni a představuje nejúplnější dosud známé pozůstatky Homo habilis. Homo habilis je fosilní druh, který byl …
Read More »Genomická mapa Evropy od gravettienu po neolit
Gravettští lovci a sběrači tedy byli z převážné většiny příslušníky dvou genetických linií: věstonické, s afinitou k aurignacienským populacím Kostěnki a Sungir, a fournolské, asociované s jedinci z belgické lokality Goyet (Q116-1 a Q376-3). V tomto kontextu je zajímavá pozice mladší goyetské populace, datované mezi 28 tisíci až 26 tisíci …
Read More »Pravěké genomy upřesňují dělení indoevropských jazyků
Kultura zvoncových pohárů v západní Evropě je zde chápána tak, že vznikla smíšením nově příchozích ze stepi s místními zemědělci. Mezinárodní tým 91 vědců analyzoval genomy z doby bronzové, kdy se do Středomoří (jižní a jihozápadní Evropy) rozšířili lidé mluvící indoevropskými jazyky. Tento proces odpovídal migraci lidí z východoevropských stepí. …
Read More »Matka předává rytmické metabolické signály mozku plodu
Matka komunikuje s mozkem vyvíjejícího se plodu pomocí rytmických metabolických signálů ještě před tím, než se u něj plně vyvinou jeho vlastní biologické hodiny, zjistil tým Aleny Sumové z Fyziologického ústavu AV ČR. Nová studie publikovaná v prestižním časopise PLOS Biology přináší průlomové poznatky o vývoji cirkadiánních rytmů u savců …
Read More »Zajdem na jednu (mršinu)
Není to žádná novinka. Když předchůdci člověka slezli ze stromů do savany, nebyli rozhodně vrcholovými predátory. Tudíž se živili hlavně mršinami – ať už tím, co zbylo po jiných, plus takového nebohého geparda mohla asi odehnat už i tlupa australopitéků s klacky. Samozřejmě, že strava bohatá na bílkoviny se dává …
Read More »Lidská fyziologie při vytrvalostním lovu
I když se pohyboval v extrémním horku, lovec se nepřehřál a ztratil překvapivě málo vody. Mezinárodní tým vedený antropology z Univerzity Karlovy provedl výzkum, který přináší první přímá fyziologická měření během tzv. vytrvalostního lovu, prastaré lovecké strategie, při níž člověk uštve kořist pěším pronásledováním. Výsledky, publikované v časopise Journal of …
Read More »Co odhalí kosterní pozůstatky o zdravém stárnutí kosti?
Stárnutí těl dlouhých kostí se liší mezi jednotlivými kostmi i mezi pohlavími. Výzkumný tým vedený docentem Vladimírem Sládkem z Katedry antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zpochybňuje dosavadní představy o zdravém stárnutí kostí. Vědci analyzovali největší kosterní soubor dostupný na světě – téměř dva tisíce evropských skeletů od …
Read More »
Sciencemag.cz
