V Mělníku se pěstovala vinná réva již v 9. století

Od roku 2008 probíhá rozsáhlá akce „Revitalizace historického jádra Mělníka“, jejímž investorem je město Mělník za finanční pomoci fondů EU. Hlavní těžiště prací se soustřeďuje do roku 2009, kdy paralelně probíhá rekonstrukce kanalizace a zádlažba v centru města. Výzkum vede Petr Meduna z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v. v. i. ve spolupráci s Regionálním muzeem Mělník zastoupeným archeoložkou Alenou Veselou, na zpracování se podílí Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Počátky pěstování révy a místního vinařství se pochopitelně staly důležitými otázkami a jejich alespoň dílčí zodpovězení jakýmsi „tajným snem“ výzkumu v tradičním vinařském městě.

Ze sond na jižní straně města v České ulici, z prostoru poblíž nejstaršího raně středověkého opevnění 9. století byly z dobového sídlištního objektu odebrány k analýze téměř dvě desítky litrů sedimentu. Ten byl následně proplaven tzv. “flotační metodou”, která spočívá v tom, že zuhelnatělé a vysušené objekty makrozbytky (semena, uhlíky) vyplavou a kal zůstane na dně plavicí nádoby.

V souboru ve kterém byla réva vinná, byly nalezeny především obilniny a jejich plevele. Převažoval ječmen, pšenice setá a také i archaické druhy pšenic – předkové současně pěstované pšenice seté – pšenice jednozrnka a dvouzrnka. Semeno vinné révy bylo nalezeno pouze jedno, ale i přesto je to důkaz pěstování vinné révy v oblasti. Jako nepřímý důkaz vinařství lze považovat některé plevele rostoucí také na vinicích, jako je např. prostlík okrouhlolistý nebo čistec roční. Nález byť jediného semene révy vinné z Mělníka je jeden z nepočetných dokladů výskytu révy na českém území – dobové nálezy známe pouze z Prahy a Lovosic. V regionálním kontextu jej pak lze (téměř ve shodě s legendami) považovat s velkou pravděpodobností za doklad počátků místního pěstování révy vinné již v 9. století.

Víno, tedy zkvašený nápoj z plodů révy vinné, se dostával na sklonku pravěku z kulturní oblasti starověkého Středomoří na sever Evropy jako luxusní zboží, odlišující skupinu „horních deseti tisíc“ od pijáků místního piva a medoviny.

Spolu s postupem Římské říše se šířilo následně i pěstování révy do oblasti provincií, zhruba od dnešní Francie po Maďarsko a v polovině 1. tisíciletí nového letopočtu se stávalo stále běžnějším produktem místních pěstitelů. O půl tisíciletí později už evropská terminologie zná několik odrůd révy, slučovaných do dvou skupin – francká (západní) a hunská (míněno „maďarská“, jihovýchodní).

Souběžně s profánní spotřebou vína se po změně letopočtu objevuje víno jako nedílná součást křesťanského ritu, a pěstování révy provází tedy šíření nové víry. V českých pramenech je od nejstarších legend spojováno s osobou první křesťanské panovnice Čech, svaté Ludmily a svatého Václava. Středověké a novověké legendy a pověsti přiřkly sv. Ludmile i Václavovi i konkrétní místa vinic a oba se stali i „českými“ patrony vinařů. Logika pověstí spojila tedy pěstování révy i s Mělníkem jako místem původu kněžny Ludmily.

Odmyslíme-li romantický rámec, zůstává ovšem základní sdělení – křesťanská panovnice se neobešla bez duchovních a ti zase nemohli vykonávat křesťanský rituál bez vína. Je ovšem otázkou, zda byl liturgický nápoj obstaráván z místní révy.

tisková zpráva Archeologického ústavu AV ČR, Praha

Objevena první obří planeta u bílého trpaslíka

Vypařování atmosféry exoplanety podobné Neptunu. Vědcům se pomocí dalekohledu ESO/VLT podařilo nalézt důkazy přítomnosti velké …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close