Foto: © palau83 / Dollar Photo Club

V Milovicích prokračují ve zpětném šlechtění praturů

Dvě mláďata zpětně šlechtěných praturů se narodila v pondělí a v úterý v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích. Pratuři, stejně jako další velcí kopytníci v rezervaci, divocí koně a zubři, rodí mláďata zcela bez asistence člověka.

Pratuří samice poodejde od stáda a mládě ponechá na skrytém místě. Vrací se pak k němu pouze proto, aby ho nakojila. Někdy ponechává mládě v úkrytu několik dní, jindy se ke stádu připojí dříve. „Zatímco první letošní mládě zůstávalo mimo stádo po celý den, druhé se ke skupině připojilo téměř hned,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.

„Jedno z mláďat si krátce po narození začalo hrát s jedním z pratuřích telat, které se v rezervaci narodilo v loňském roce,“ popsal první chvíle jednoho z čerstvých mláďat Michal Köpping, fotograf projektu.

Stádo zpětně šlechtěných praturů v Milovicích je první v celé střední a východní Evropě. Do Milovic přijel jeden samec a pět samic v říjnu roku 2015 z Nizozemí, kde v rámci projektu TaurOs místní nadace Taurus Foundation pracuje na zpětném šlechtění praturů ve spolupráci s vědci z Wageningenské univerzity. Cílem projektu je vytvořit zvíře, které stavbou těla, zbarvením i schopností přežít v přírodě bude přesně odpovídat původnímu praturovi. Loni se v rezervaci narodilo pět mláďat praturů, z toho jedny dvojčata.

Pratur je předkem domácího skotu. Pro býky je typická černá srst s bílým nebo mírně nažloutlým úhořím pruhem na zádech. U samic přechází srst do červenohnědých odstínů. Zvířata se vyznačují také bílým zbarvením okolí nozder a tlamy, stejně jako slonovinově zbarvenými rohy s černými špičkami. Poslední pratur hynul v roce 1627 v polské oboře Jaktorow, kde v královské oboře dožívaly poslední kusy poté, co člověk ve volné přírodě tento druh vyhubil.

O zpětné šlechtění praturů se pokoušeli již mezi světovými válkami v Německu. Pokus se však nepovedl a zvířata neodpovídala věrně praturovi vzhledem ani chováním. Kdy vykazují zvýšenou agresivitu kvůli zařazení španělského bojové skotu do chovu. Výsledkem je takzvaný Heckův skot, který se občas objevuje i v některých zoologických zahradách a soukromých chovech, v České republice například na Šumavě. Kvůli odlišnostem od původního druhu se sním však jako s náhradou za původní pratury nepočítá. Proto bylo zpětné šlechtění v Nizozemí v roce 2008 zahájeno od nuly, tentokrát na vědeckém základě a s využitím výsledků genetických výzkumů.

Přírodní rezervace Milovice je prvním místem na světě, kde od roku 2015 žijí všechny tři druhy velkých kopytníků Evropy: zubři, divocí koně a pratuři. První pastvina u Milovic má rozlohu 40 hektarů, druhá u Benátek nad Jizerou 120 hektarů.

tisková zpráva Biologického centra AV ČR

Kráva není problém, je součástí klimatické změny

Producenti potravin živočišného původu, respektive chovatelé hospodářských zvířat, jsou poslední dobou neoprávněně označování za jednoho …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close