Sciencemag.cz
Doporučujeme
V roce 2024 bylo zaznamenáno více než 30 polárních září ze střední Evropy, protože sluneční aktivita současného slunečního cyklu dosahuje svého maxima. To je zatím rekordní záznam z tuzemska a ve velké míře za tak velké množství úspěšných pozorování polárních září u nás stojí technický pokrok a snazší přístup k upozorněním na blížící se jev. Asi 12 polárních září z tohoto výčtu bylo pozorovatelných i pouhým okem. Zajímavou inforgafikou na to poukazuje Fyzikální ústav v Opavě.
Autorem infografiky je Mgr. Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě, který v průběhu roku 2024 aktivně cestoval po Česku a Slovensku za jasným počasím a 12 očima viditelných září fotograficky zaznamenal. „Měl jsem to štěstí, že jsem je zachytil napříč Českem a Slovenskem zhruba na 50° severní šířky. Pro pozorovatele z Evropy se tato zeměpisná šířka považuje za jakousi magickou, neboť definuje tzv. střední pásmo. Pokud jsou polární záře z těchto zeměpisných šířek vidět i očima, považují se už za dost jasné,“ popisuje Horálek.
Snímek ukazuje 12 pozorovaných polárních září z roku 2024 v kruhových výřezech. Vertikální časová osa obsahuje kruhové značky odpovídající datům zmíněných polárních září, které jsou zobrazeny v kruzích. Větší kruh znamená lepší a delší vizuální viditelnost. Barvy značek a okrajů kruhů také znázorňují intenzitu pozorované polární záře během doby pozorování. Zatímco tmavě oranžová označuje aktivní geomagnetické bouře (G2), jasně oranžová označuje silné (až G3) a červená označuje velmi silné až extrémní (G4+). „Nejsilnější geomagnetické bouře 10./11. května a 10./11. října byly také nejsilnějšími za celý současný cyklus sluneční aktivity. Květnová geomagnetická bouře navíc překonala více jak 100letý rekord – naposledy v roce 1922 byly tak silné záře, že se daly pozorovat i z exotických krajin jako Namibie, Mexiko nebo Kanárské ostrovy,“ doplňuje Horálek.
Časová osa také mírně ukazuje na Russell-McPherronův efekt, který zintenzivňuje vhodné podmínky pro viditelnost polárních září během jara a podzimu. „Dlouhodobé sledování polárních září ukázalo, že bez ohledu na intenzitu slunečního větru nebo eruptivní aktivitu Slunce se nejčastěji silnější polární záře objevují okolo jarní nebo podzimní rovnodennosti, přesněji v březnu nebo v září a říjnu,“ popisuje pracovník Fyzikálního ústavu v Opavě. Důvodem, proč právě období jarní a podzimní rovnodennosti nahrává k pozorování častějších polárních září, je sklon zemské osy (a tedy i zemského magnetického pole) vůči slunečnímu magnetickému poli v těchto obdobích. Jak vysvětluje Dr. Tony Phillips, sluneční fyzik z NASA a správce serveru Spaceweather.com, právě v obdobích rovnodenností nabývá největší účinnosti vzájemné rušení polarit magnetického pole ve slunečním větru s polem zemské magnetosféry, což v ní vytváří trhliny propouštějící více nabitých částic. Tento jev je pojmenovaný podle dvou amerických fyziků Christophera Russella a Roberta McPherrona, kteří oslabení zemského magnetického pole v obdobích rovnodenností poprvé popsali v roce 1973. Vloni se nejkrásnější záře objevily v květnu a v říjnu. „Na koláži můžete také vidět, že srpnové polární záře se odehrály během meteorického roje Perseid. To byla opravdová vzácnost – Perseidy v roce 2024 vrcholily za skvělých podmínek, svým svitem nerušil Měsíc a shodou okolností právě tři noci za sebou v období maxima roje, od 11. do 13. srpna, se nad severem ukazovaly i polární záře,“ vzpomíná Horálek na vzácnou situaci. Doplňuje, že symbolicky rok završila slabá polární záře viditelná právě v době silvestrovských oslav, což je patrné na snímku úplně dole v infografice.
Někdo si může myslet, že vyšší počet polárních září znamená nebezpečně vysokou sluneční aktivitu. Ve skutečnosti je to ale vesměs normální, za tím počtem pozorování stojí hlavně mnohem větší účinek varování vědeckých institucí NASA a NOAA prostřednictvím sociálních médií, aplikací pro chytré telefony a webových stránek o vesmírném počasí s vlastním varovným systémem. Spolu se stále citlivějšími kamerami chytrých telefonů je také mnohem snazší záři zachytit (pokud to počasí dovolí). Současný cyklus sluneční aktivity by měl vrcholit právě letos, takže ještě stále můžeme počítat s dalšími polárními zářemi z našich zeměpisných šířek. Jak hodně to bude četné v porovnání s rokem minulým, nelze odhadnout. Abyste o záře nepřišli, i nadále sledujte aurorální monitory (a samozřejmě spolu s nimi fázi Měsíce, který svým svitem může slabé záře přesvítit, a především počasí).
