Seznam blízkých obyvatelných planet se rozšířil o GJ 273b, která se nachází asi 12,4 světelných let od nás. Jedná se o druhou nejbližší potenciálně obyvatelnou planetu hned po Proximě b.
Není žádným překvapením, že většina dosud objevených kamenných planet obíhá okolo červeného trpaslíka. Těchto hvězd je v Galaxii nejvíce a astronomům se u nich exoplanety hledají nejlépe. Červený trpaslík má menší hmotnost, obyvatelná oblast se nachází blíže od něj, takže případná planeta o hmotnosti Země „zacloumá“ s hvězdou podstatně více než Země se Slunce. Červení trpaslíci jsou také menší, takže tranzit planety o velikosti Země způsobí přibližně 25x hlubší pokles jasnosti hvězdy.
Tým astronomů nyní uveřejnil objevy nových exoplanet u červených trpaslíků. Celkem 9 z 12 exoplanet jsou nové.
Hmotnosti zkoumaných hvězd (v násobcích Slunce)
GJ 3138: 0,68
GJ 3323: 0,16
GJ 273: 0,29
GJ 628: 0,29
GJ 3293: 0,42
GJ 273 (Luytenova hvězda)
Dvě planety o hmotnosti nejméně 2,9 a 1,18 Země a oběžnými dobami 18,6 a 4,7 dní. Planeta GJ 273b o hmotnosti 2,9 Země dostává od své hvězdy přibližně stejné množství záření jako Země od Slunce. Planeta se nachází 0,091 AU od hvězdy. Údaje o velikosti asi jen tak nezjistíme, pravděpodobnost tranzitu je jen 1,6 %.
GJ 273b je po Proximě b druhou nejbližší potenciálně obyvatelnou exoplanetou. Nachází se asi jen 12,4 světelných let od nás v souhvězdí Malého psa nedaleko hvězdy Prokyon. Obě hvězdy jsou mimochodem blízko i doopravdy, dělí je asi 1,2 světelných let. GJ 273 samozřejmě pouhým okem neuvidíte. Nezapomeňte, že se jedná o chladného červeného trpaslíka.
Samotná hvězda je o něco lepším přístavem než Proxima Centauri. Podle studie je podstatně klidnější – u Proximy dochází velmi často k erupcím.
GJ 628 (Wolff 1061)
Nejedná se o neznámý planetární systém. Zajímavá je především planeta „c“, kterou jsme s ohledem na druhý název hvězdy překřtili jako Vlčí planetu.
Wolf 1061 se nachází 14 světelných let daleko směrem v souhvězdí Hadonoše. Okolo hvězdy obíhají tři planety. Planety by měly mít hmotnost: 1,9; 3,4 a 7,7 Země. Velmi zajímavá je revize oběžné doby poslední planety. Původně se uvádělo 67 dní, ale nově je to 217 dní. Signál s periodou 67 dní pravděpodobně souvisí s hvězdnou aktivitou — hvězda se okolo své osy otočí za dvojnásobek této doby (128 dní).
Nejzajímavější je ale prostřední planeta c, která od hvězdy dostává jen o třetinu více záření než Země od Slunce.
GJ 3293
Okolo hvězdy obíhají hned čtyři planety s oběžnými dobami přibližně 13, 30, 48 a 122 dní. Hmotnosti planet jsou 3,2; 23,5; 2,4 a 4,9 Země.
Zajímavá je planeta „b“, která od hvězdy dostává přibližně stejné množství záření jako Země od Slunce. Její hmotnost je ale nejméně 23x větší ve srovnání s naší planetou. Planeta „d“ o hmotnosti 7,6 Země by mohla být kamenným světem. Od hvězdy dostává 59 % záření co Země od Slunce.
GJ 3138
Tři planety o hmotnosti nejméně 1,8; 4,2 a 10,5 Zemí s oběžnými dobami 1,2; 6 a 257 dní.
GJ 3323
Dvě planety o hmotnosti nejméně přes 2 Země a oběžnými dobami 5,4 a 40 dní.
autor: Petr Kubala
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno
citace : „…Jedná se o druhou nejbližší potenciálně obyvatelnou planetu hned po Proximě b.“ Reakce : Kolik se musí najít planet, aby to byla planeta, kde se najdou aspoň, aspoň řasy a láčkovci ?? A až se najde, měla by tam také spadnout kometa ?,aby vyhubila dinosaury a „upravila“ planetu pro savce ? Kolik je planet, které potenciálně budou mít stejný osud s dinosaury, Měsícem se slapovými pohyby, dobami ledovými, a další a další neskutečné vyjímečnosti,…atd.