Sciencemag.cz
Doporučujeme
Vědci objevili uvnitř známé Prstencové mlhoviny (další názvy Messier 57 a NGC 6720) podivný oblak železa ve tvaru pásu. Výzkum byl vedený astronomy z University College London (UCL) a Cardiff University.
Mrak atomů železa v podobě pruhu přesně zapadá do vnitřní vrstvy elipticky tvarované mlhoviny, známé z mnoha snímků včetně těch pořízených Vesmírným dalekohledem Jamese Webba.
Délka pásu je přibližně 183,5 bilionu km (podle původní tiskové zprávy 500krát větší než oběžná dráha Pluta kolem Slunce) a hmotnost atomů železa srovnatelná s hmotností Marsu (6,4 x 10 na 23 kg).
Prstencová mlhovina je barevná obálka plynu vyvržená hvězdou na konci fáze spalování jaderného paliva. Naše Slunce vyvrhne své vnější vrstvy podobným způsobem za několik miliard let.
Železný mrak byl objeven při pozorováních provedených v režimu Large Integral Field Unit (LIFU) nového přístroje WHT Enhanced Area Velocity Explorer (WEAVE), instalovaného na 4,2metrovém dalekohledu Williama Herschela.
„I když byla Prstencová mlhovina studována pomocí mnoha různých dalekohledů a přístrojů, WEAVE nám umožnil pozorovat ji novým způsobem a poskytl mnohem více detailů než dříve,“ uvádí hlavní autor studie Roger Wesson z UCL a Cardiff University.
Jak se železný pás vytvořil, to je podle autorů zatím záhadou. Existují dva možné scénáře: železná tyč může odhalit něco nového o tom, jak probíhalo vyvržení mlhoviny mateřskou hvězdou, nebo (což by bylo ještě zajímavější) železo může být oblouk plazmy vzniklý odpařením skalnaté planety zachycené při dřívější expanzi hvězdy.
V tom, který scénář platí, bude hrát roli, zda jsou v železném pásu přítomny ještě další prvky (a které). Plus samozřejmě zkoumání, zda něco podobného nenajdeme i v jiných mlhovinách.
„Bylo by velmi překvapivé, kdyby železný pás v Prstencové mlhovině byl jedinečný,“ dodává R. Wesson. „Doufejme tedy, že při pozorování a analýze dalších mlhovin vytvořených stejným způsobem objevíme další příklady tohoto jevu, které nám pomohou pochopit, odkud železo pochází.“
R. Wesson et al, WEAVE imaging spectroscopy of NGC 6720: an iron bar in the Ring, Monthly Notices of the Royal Astronomical Society (2025). DOI: 10.1093/mnras/staf2139
Zdroj: Royal Astronomical Society / Phys.org, přeloženo / zkráceno
Jen tak z hecu jsem spočítal koncentraci železa v onom prostoru, aproximoval jsem válcem s průměrem desetina udávané délky. Pokud je tam železa skutečně tak málo, tak koncentrace odpovídá 0.023 atomu železa v kubíku prostoru. Úžasné jak směšně malou koncentraci na takovou vzdálenost dokážeme detekovat.