Sciencemag.cz
Doporučujeme
Vybraná fakta o kosmodromech ke startu první rakety z nového ruského kosmodromu Vostočnyj 27. dubna.
– Podle serveru spacetoday.org je nyní v provozu po celém světě 22 kosmodromů.
– Za první klasický kosmodrom světa je označován nejznámější ruský kosmodrom Bajkonur, který ale leží na území Kazachstánu. Jedná se o rozsáhlý komplex odpalovacích ramp pro pilotované lety, kosmické sondy, komunikační družice a družice typu kosmos. Byl místem vypuštění první umělé družice Země (1957) a startu Jurije Gagarina do kosmu (1961). Kosmodrom zahájil svou činnost v červnu 1955 jako náhrada za územně nedostačující komplex Kapustin Jar, který funguje od roku 1962. Název Bajkonur je odvozen od hornického města vzdáleného asi 300 kilometrů od kosmodromu. Základně se později začalo říkat také podle blízké vesnice Ťuratam. K zajištění kosmodromu slouží asi 30 kilometrů vzdálené nově vybudované město Bajkonur (dříve Leninsk). Rusko má startovací plochy v Bajkonuru pronajaty do roku 2050 a každoročně odvádí do kazašské státní pokladny 115 milionů dolarů (2,9 miliardy korun) nájemného.
– Závislost Ruska na Bajkonuru by měl snížit právě nový ruský kosmodrom Vostočnyj. Od jeho vybudování si Moskva slibuje i ekonomický rozmach ruského Dálného východu. Kosmodrom, jehož stavba byla zahájena v roce 2010, se nachází v Amurské oblasti na východě země nedaleko hranic s Čínou. Je vybudován v blízkosti kosmodromu Svobodnyj, který ale od roku 2007 prakticky nefunguje. Plocha kosmodromu Vostočnyj by měla činit po dokončení 1035 kilometrů čtverečních, jeho délka bude dosahovat až 36 kilometrů, šířka 18 kilometrů. V areálu kosmodromu bude přes 400 budov a zařízení, kromě jiného tři odpalovací rampy (dvě pro rakety Sojuz a jedna pro Angary), letiště, závody na výrobu paliva, 97 kilometrů silnic a necelá stovka kilometrů železničních tratí. S prvními testovacími lety s raketami Angara se počítá od roku 2021, od roku 2023 by již z Vostočného měly začít startovat pilotované lety. V nedalekém městečku Ciolkovskij (do roku 2015 Uglegorsk) vyrůstají ubytovací kapacity pro 30.000 lidí. Budování kosmodromu provázely problémy. Loni například kvůli nevyplaceným mzdám stávkovaly více než dvě stovky dělníků, kteří na stavbě kosmodromu pracují.
– Dalším významným ruským kosmodromem je Pleseck, který v současnosti slouží k vojenským, vědeckým i komerčním letům a který leží přibližně 200 kilometrů jižně od severoruského přístavu Archangelsk. Byl vybudován v roce 1957 jako přísně utajovaná základna pro mezikontinentální balistické rakety R-7. V polovině 60. let sovětské vedení rozhodlo o tom, že základna Pleseck se bude využívat i pro kosmické lety. „Klasickým“ kosmodromem se stal Pleseck 17. března 1966 startem první družice Kosmos-112. Z kosmodromu byly vypuštěny československé a české družice Magion a Mimosa.
– Největší americká kosmická základna Mys Canaveral se rozkládá na Floridě u městečka Titusvile. I když oficiální název celého komplexu je Eastern Test Range (Východní zkušební střelnice), je běžněji znám pod názvem Cape Canaveral. Provoz střelnice byl zahájen vypuštěním upravené německé rakety V-2 (Bumper) v červenci 1950. Jižní polovina kosmodromu patří vojenskému letectvu, severněji se nachází Kennedyho vesmírné středisko (KSC) patřící Národnímu úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
– Francouzskému kosmickému programu a především Evropské kosmické agentuře (ESA) slouží kosmodrom Kourou, který leží ve Francouzské Guyaně. Kosmodrom začala Francie budovat v souvislosti s likvidací kosmodromu Hammaguir v Alžírsku v roce 1964. ESA využívá kosmodrom pro své dva klíčové vesmírné programy Copernicus, jehož cílem je vybudovat evropské kapacity pro pozorování Země z vesmíru a zlepšit monitorování klimatických změn či přírodních katastrof, a satelitní navigační systém Galileo, jehož administrativní centrum je v Praze.
– Nejstarší čínskou základnou je kosmodrom Ťiou-čchüan, který leží v severozápadní provincii Kan-su v poušti Gobi. Západní prameny ho nazývají Šuang-čcheng-cu podle města, u kterého je vybudován. Původně raketová střelnice se začala stavět v červnu 1956, první testy se uskutečnily v září a v listopadu 1960 (ruské balistické rakety R-2). Dvě rampy slouží pro zkoušky balistických raket a pro vypouštění návratových družic. V roce 1999 byla uvedena do provozu rampa pro starty pilotovaných letů, v říjnu 2003 odtud Čína vyslala svou první pilotovanou raketu.
