FOTO: © FREEHANDZ /DOLLAR PHOTO CLUB
Foto: © freehandz /Dollar Photo Club

Vědci mají ve vesmíru první nanosatelit na detekci záblesků gama záření

Mini družici nesoucí nový detektor s označením GRBAlpha, na jehož vývoji spolupracovali maďarští, čeští, japonští a slovenští vědci a konstruktéři, vynesla do vesmíru v pondělí raketa Sojuz. Oproti plánům byl start rakety z Bajkonuru od dva dny odložen kvůli technickým potížím s raketou.

Už necelých 15 hodin po startu se vědeckému týmu pod vedením astrofyzika Norberta Wernera z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity podařilo s družicí poprvé spojit.

Spojení s družicí pomohla zabezpečit Laboratoř experimentálních družic pod vedením Miroslava Kasala z Ústavu radioelektroniky Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně. Cílem mise je ověřit fungování navrženého technického řešení detektoru pro detekci záblesků gama záření, které vznikají při srážkách neutronových hvězd nebo při gravitačním zřícení velmi hmotných, rychle rotujících hvězd. Pro astrofyziky představují možnost, jak objasnit a prokázat řadu fyzikálních jevů.

„Pokud se ukáže, že navržené zařízení, které už má za sebou celou řadu testů na Zemi, funguje i na oběžné dráze, rádi bychom do vesmíru postupně poslali celou flotilu takových malých detektorů, aby měření pokrývalo celou oblohu. Propojením dat, které bychom takto získali, bychom byli schopni lokalizovat místa, odkud záblesky gama záření pochází a provést další měření a pozorování,“ doplnil Werner.

Celkem by se mělo jednat o devět družic rozdělených po trojicích v třech různých oběžných rovinách. Vědci už pro takovou flotilu mají i název CAMELOT (CubeSats Applied for Measuring and Localising Transients, respektive CubeSaty aplikované na měření a lokalizaci přechodných jevů).

Nápad na vývoj vhodného zařízení pro detekci gama záblesků vznikl před pěti lety ve spolupráci s Adrásem Pálem z maďarského astronomického ústavu, který se ujal vědeckého řízení projektu vývoje detektoru včetně elektroniky a softwaru. Do vývoje minidružice se pak zapojila slovensko-česká firma Spacemanic působící v brněnském kosmickém inkubátoru ESA BIC a slovenská firma Needronix, jejichž konstruktéři již měli předchozí zkušenosti se stavbou nanosatelitu známého pod označením skCube.

Důležitou roli sehrála i Letecká fakulta Technické univerzity v Košicích, která je oficiálním provozovatelem mise. Jako akademická instituce mohla přihlásit projekt do mezinárodní soutěže pořádné mezinárodní astronauticku federací (International Astronautical Federation) ve spolupráci se společností GK Launch Services. Projekt uspěl a získal tak 75 % slevu, takže letenka pro družici GRBAlpha vyšla na 15 tisíc dolarů (12 300 eur).

Tým soustředěný kolem Norberta Wernera a Andrása Pály, čítající zhruba 10 vědců a konstruktérů z Maďarska, Slovenska a Česka, kteří úzce spolupracují i s japonskými kolegy, vyvinul podobný detektor také pro českou družici VZLUSAT-2. Její start je plánován na červen.

tisková zpráva Masarykovy univerzity

První česká kosmická mise bude zkoumat možnosti těžby surovin na asteroidech

Družice projektu SLAVIA ponesou tzv. hyperspektrální kameru, která je schopná analyzovat složení blízkozemních meteoroidů. Česká …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close