Pixabay License. Volné pro komerční užití

Vědci namodelovali procesy, které předcházely výbuchu sopky Fagradalsfjall

Erupci islandského vulkánu vloni na jaře ohlašovaly zemětřesné roje a pohyby zemského povrchu na poloostrově Reykjanes v jihozápadní části ostrova již od počátku roku 2020. Pravděpodobný model těchto po řadu měsíců opakujících se procesů, které nakonec vedly k sopečné erupci, vytvořili vědci mezinárodního týmu v čele s Islandskou geovědní službou (ÍSOR). Podíleli se na něm také odborníci z Geofyzikálního ústavu AV ČR. Cílem modelování bylo odpovědět na otázku, jaké podmínky se musí sejít, aby došlo k erupci, protože jejich znalost pomáhá výbuchy sopek lépe předvídat.

Island se nachází na rozhraní Euroasijské a Severoamerické tektonické desky, tedy v místě, kde se od sebe desky vzdalují a magma vystupuje z hlubin Země. Vulkanická aktivita je zde častá a seizmická aktivita prakticky stálá.

Oblast poloostrova Reykjanes poblíž vulkánu Fagradalsfjall na sebe upozornila již v roce 2020. „Opakované výzdvihy a poklesy zemského povrchu dosahující až 120 mm a silná zemětřesná aktivita rojového charakteru naznačovaly akumulaci a pohyb magmatu pod povrchem,“ říká Josef Horálek z Geofyzikálního ústavu AV ČR, který byl členem mezinárodního týmu. „Tuto oblast jsme společně monitorovali více než rok před samotnou erupcí,“ upřesňuje vědec.

Výzkumný projekt spojil odborníky z Islandu, České republiky, Německa, Itálie a Číny. Vědci společně interpretovali data pocházející z měření na poloostrově Reykjanes a vytvořili model procesů předcházejících vulkanické erupci u Fagradalsfjall. Výsledky jejich výzkumu na začátku května publikoval časopis Nature Geoscience.

Model předpokládá existenci rezervoáru magmatu, tzv. magmatického krbu, pod vulkánem Fagradalsfjall v hloubkách 15 až 20 km. „Z něho se postupně uvolňoval oxid uhličitý (CO2), který migroval několika cestami propustnými horninami zemské kůry k povrchu. Ve dvou sousedních geotermálních oblastech Svartsengi a Krýsuvík se ve velkém objemu dostal do hloubky 4 km, což způsobilo výzdvih zemského povrchu,” vysvětluje detaily geofyzik Horálek.

Dalším z výstupů studie je odhad množství vystupujícího CO2 na 0,11 ± 0,05 km3. „To odpovídá 2–9 km3 magmatu kumulovaného v magmatickém krbu pod vulkánem Fagradalsfjall. Právě takové množství magmatu a spolupůsobení CO2 mohlo vést k deformaci povrchu v rozsahu, který byl v roce 2020 na poloostrově Reykjanes pozorován,“ dodává Josef Horálek, spoluautor studie.

Pod pokličku vulkánu

Geofyzikální ústav AV ČR spolu s Ústavem struktury a mechaniky hornin AV ČR provozuje od roku 2014 na poloostrově Reykjanes na jihozápadním Islandu síť 15 seizmických stanic, nazvanou REYKJANET.

Výbuch sopky Fagradalsfjall v roce 2021 patřil k relativně poklidným výlevům magmatu ze systému trhlin v zemské kůře na povrch. Vulkanické erupce se na tomto islandském poloostrově opakují s periodou 800 až 1000 let, ta předchozí je datována do roku 1240. „Predikovat vulkanickou erupci s dostatečnou přesností není ještě dost dobře možné, přesto bychom se k tomu cíli chtěli přiblížit,“ zdůrazňuje Josef Horálek.

Flóvenz, Ó. G., Wang, R., Hersir, G. P., et al. Cyclical geothermal unrest as a precursor to Iceland’s 2021 Fagradalsfjall eruption. Nat. Geosci. 15, 397–404 (2022).
https://doi.org/10.1038/s41561-022-00930-5

tisková zpráva AV ČR

K čemu měla v hlaholici sloužit 3 měkká i?

Věrozvěsta Cyrila a Jana Husa spojuje zásluha o evropská písma. Věrozvěst Cyril a Jan Hus, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close