Včela medonosná, autor obrázku John Sullivan, licence: volné dílo, zdroj obrázku: Wikipedia

Velké úhyny včelstev jsou v Česku stále častější

Tuzemští včelaři se v posledních letech stále častěji potýkají s rozsáhlými úhyny včelstev, které se v Česku opakují už v průměru jednou za dva až tři roky. Vyplývá to z průzkumů odborníků z katedry biochemie Přírodovědecké fakulty UP (PřF UP). Vědci se letos pomocí v pořadí už sedmého rozsáhlého sběru dat od včelařů budou snažit zjistit příčiny tohoto nepříznivého trendu a vyčíslit celkové ztráty.

Pomocí dosavadních šesti průzkumů, do kterých se v posledních letech zapojilo zhruba 1200 respondentů, odborníci z PřF UP zjistili, že poslední velké úhyny tuzemští včelaři zaznamenali v letech 2014 až 2018. Například v roce 2015 zimu nepřežila pětina včelstev, které decimuje hlavně onemocnění varroáza. „Podle zpráv z terénu lze značné ztráty včelstvem očekávat i za uplynulý rok. Je proto třeba zmapovat, v jakých periodách se ztráty opakují. Dříve to bylo pět až sedm let, v současné době se ukazuje, že perioda je už výrazně kratší a činí dva až tři roky,“ upozornil Jiří Danihlík z katedry biochemie, který se věnuje včelařskému výzkumu a zároveň je i včelařem.

Tuzemští včelaři letos opět dostanou dotazník s otázkami, které se týkají například přezimování včelstev, úrovně ztrát nebo činnosti včelařů v uplynulé sezóně. „Snažíme se zmonitorovat všechny různé významné faktory, které by mohly mít vliv na přezimování včelstev. Chceme zjistit nejen aktuální situaci, ale vytvořit i archiv dat, abychom se za 5, 10 či 15 let mohli k získaným údajům vrátit a podívat se, jak se včelařilo v minulosti,“ řekl Danihlík.

Vědci by pomocí průzkumu mohli sledovat příčiny masivních úhynů včelstev, které podle Danihlíka mohou mít na svědomí nejen nemoci včel, ale také změny klimatu či charakter krajiny v okolí včelích úlů. „Chceme zároveň zjistit, zda se tyto velké úhyny vyskytují v nížinách, na horách či v oblastech s intenzivním zemědělstvím a jaké je v postižených oblastech zavčelení, protože to všechno má na zdraví včelstev vliv,“ podotkl. Díky průzkumu by odborníci měli dostat odpověď i na otázky, zda v Česku existují oblasti, kde k výrazným úhynům včelstev nedochází.

Odborníci z PřF UP pro včelaře zároveň zprovoznili interaktivní mapy České republiky s údaji o ztrátách včelstev v jednotlivých regionech, hustotě zavčelení či důležitých zdrojích snůšek. „Mapy dovolují unikátním způsobem nahlížet do výsledků dotazníků, a především pochopit jinak skryté prostorové souvislosti,“ uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky.

V Česku je evidováno zhruba 779 000 včelstev a bezmála 63 000 včelařů. Výsledky průzkumu za Českou republiku, který organizují odborníci z PřF UP, jsou každoročně zasílány mezinárodní asociaci COLOSS monitorující úspěšnost zimování včelstev v Evropě. Rozsáhlé úhyny včel podle Danihlíka v posledních letech hlásí také včelaři v okolních státech. „Všichni debatují nad možnými příčinami, z nichž nejvíce propíranou je varroáza, jejíž vlna se pravděpodobně prohnala střední Evropou,“ dodal.

Projekt „COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev“ je mezinárodní projekt, který zaštiťuje asociace COLOSS se sídlem ve Švýcarsku. Česká republika je do projektu zapojena od roku 2014, kdy proběhl první ročník monitoringu.

tisková zpráva Univerzity Palackého v Olomouci

Vědci odhalili původ meteoritů dopadajících na Zemi

Cílem výzkumu bylo přesně pochopit, ze kterých asteroidů meteority pocházejí. Tým výzkumníků z Univerzity Karlovy, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *