Digitální a průmyslové technologie, životní prostředí nebo dopravní prostředky pro 21. století vytyčila vláda jako perspektivní v oblasti výzkumu pro české hospodářství. V příštích letech by do nich mělo zamířit z evropských, národních, regionálních i soukromých zdrojů zhruba 70 miliard korun. Vláda to dnes schválila v rámci aktualizované Národní strategie inteligentní specializace, kterou jí předložil vicepremiér pro výzkum Pavel Bělobrádek. ČTK o tom informovala jeho mluvčí Adéla Klimešová z Úřadu vlády.
Materiál byl předběžnou podmínkou pro čerpání evropských fondů, musí ho schválit ještě Evropská komise. Na jeho přípravě se podílely firmy i výzkumné instituce a neziskový sektor. Bělobrádkův úřad tvrdí, že by strategie měla přispět k lepší spolupráci právě mezi veřejným sektorem a podniky. Materiál se zabývá i podporou soukromých investic do vědy a aplikovaný výzkum.
„Na základě připomínek Evropské komise jsme upřesnili oblasti výzkumu a inovací, na které se chceme zaměřit, protože zde máme velký potenciál uspět i v mezinárodní konkurenci,“ uvedl v tiskové zprávě Bělobrádek. Do vybraných oblastí dále patří elektronika, pokročilé stroje, péče o zdraví, pokročilá medicína, kulturní a kreativní průmysly, zemědělství a společenské výzvy.
Zástupce Evropské komise Collin Wolfe z Generálního ředitelství pro regionální rozvoj letos na jaře v Praze upozornil, že Česko musí zlepšit spolupráci výzkumu a inovací s průmyslem a podnikatelskou sférou. Stát musí podle něj upřít pozornost na domácí firmy, aby se lépe zapojily a mohly využít výzkumné programy. Právě k tomu by strategie měla přispět.
V ČR se ročně investuje zhruba 88 miliard korun do výzkumu a vývoje s tím, že více než polovinu představují investice soukromého sektoru. Spolupráce mezi veřejnou výzkumnou sférou a soukromou je ale malá, odhadem odborníků kolem 1,5 až dvě miliardy korun.
Vláda nedávno také schválila, že na českou vědu ze státního rozpočtu půjde příští rok o 3,75 miliardy korun více než letos. Posílit se má zejména aplikovaný výzkum.