Archiv článků: paleontologie

Maroko je proslulé množstvím zkamenělin živočichů od trilobitů po dinosaury. Pocházejí odsud nálezy unikátně zachovalých zkamenělin i s měkkými částmi těla. Vědci teď objevili další z takových nalezišť. Výjimečné je tím, že na rozdíl od předchozích lokalit odhaluje rozmanité druhy krevetám podobných živočichů. Někteří mohli dorůstat délky až dvou metrů. …

Zelený svět, jaký známe dnes, by nevznikl bez změn v uspořádání vodivých pletiv, které umožnily rostlinám vyšší vzrůst a rozšíření i mimo ta nejvlhčí prostředí. Jak při kolonizaci pevniny rostlinám pomohly klíčový problém sucha překonat různé varianty tohoto uspořádání, ukázala mezinárodní studie vedená Martinem Boudou z Botanického ústavu AV ČR, která byla …

Byli neandertálci masožravci, respektive v jaké míře? Otázka je to celkem sporná. Některé studie zubního kamene neandrtálců z Pyrenejského poloostrova zřejmě ukazují, že konzumovali hlavně rostliny, jiné výzkumy prováděné na lokalitách mimo Pyrenejský poloostrov zase naznačují, že se živili téměř výhradně masem. Pomocí nových analytických technik nyní vědci prokázali, že …

Britští geologové našli fosilii nejstaršího známého zvířecího predátora. Uvádějí, že patří buď mezi žahavce, nebo jim byl příbuzný. Pozůstatky, objevené v Charnwood Forest poblíž anglického Leicesteru, mají být staré 560 milionů let. Tvor byl nazván Auroralumina attenboroughii. Co se týče zařazení do širšího kontextu. Kambrium začíná asi před 540 miliony …

V období sedimentace ostravského souvrství se na naše území naposledy rozšířilo moře obývané trilobity. Tu úplně nejmladší záplavu před 324 miliony let představuje soubor mořských uloženin Gaeblerova patra ve stropu souvrství s výskytem našeho nejmladšího trilobita, kterým je Paladin mladeki. Příčinou mořských záplav přicházejících z Polska byly klimatické změny podobné …

Nová analýza fosilie nalezené v Montaně naznačuje, že k vývoji polovodních bobrů mohlo dojít nejméně o 7 milionů let dříve, než se dosud předpokládalo, a to spíše v Severní Americe než v Eurasii. Evoluční biolog Jonathan Calede ze Státní univerzity v Ohiu ve své studii popisuje nález jako nejstaršího vodního …

Jepice tvoří velmi starobylou skupinu hmyzu a zkameněliny jejich vymřelých příbuzných lze vysledovat stovky milionů let zpátky do minulosti. Vědci z Biologického centra a Přírodovědného muzea ve Stuttgartu zkoumali unikátní zkameněliny jepičích larev z období triasu, ze samého počátku druhohor. Podařilo se najít důkazy o tom, že larvy některých tehdejších …

I když se druhohory někdy označují jako věk dinosaurů, pro trias to rozhodně neplatí. Tehdy na souši dominovali therapsidi, dinosaurů existovalo mnohem méně druhů. Při vymírání na konci triasu ale z therapsidů zůstalo de facto jen pár menších druhů (jejichž potomky jsou pak savci), větší vymřeli a jejich místo zaujali …

Žil 45 miliónov rokov pred slávnym Tyranosaurom rexom, ale stále vyzerá, akoby ešte pred pár dňami behal medzi stromami a lovil korisť. Telo plaza, ktorý žil na Zemi pred 110 miliónmi rokov, uchovala živica zo stromu vrátane kože a kožných šupín. O dokonale zachovanom jašterovi v mjanmarskom jantári vyšiel v …

Odhadování stáří jednotlivých kladů pomocí molekulárních hodin zhusta vedlo k rozporům mezi paleontologickými a molekulárními daty. Jednou z prvních kontroverzí byly imunologické a molekulárněgenetické studie Allana Wilsona a Vincenta Sariche z Kalifornské univerzity v Berkeley, které odhadly stáří společného předka šimpanze a člověka na 4–5 milionů let (Sarich a Wilson …