Archiv článků: paleontologie

V horninách starých téměř 520 milionů let vědci popsali unikátního fosilního živočicha, který vyplňuje mezeru v našich znalostech o původu a rané evoluci členovců (Arthropoda). Výše uvedené datum spadá do spodního kambria (samotné kambrium se datuje od cca 541 milionů let). Nacházíme se tedy na samém počátku vzniku složitých oceánských …

Mezinárodní tým paleontologů objevil v marocké poušti larvy dávného členovce. Horniny, které tyto drobné zkameněliny ukrývaly, se usazovaly v moři před 480 miliony lety, tedy na začátku prvohor. Nálezy pomohly vědcům lépe pochopit, jak tito dávní živočichové žili, jak se živili a jak probíhala evoluce jejich vývoje. Na výzkumu se …

Plaza typického pre Afriku a Madagaskar našli vedci v Indii. O pravekej minulosti Indie sa vie stále pomerne málo a históriu tohto subkontinentu pomáha odhaľovať i paleontológ a evolučný biológ z Univerzity Komenského v Bratislave Andrej Čerňanský. V spolupráci s indickými kolegami mu v súčasnej dobe vyšla práca v časopise …

Eukaryotické buňky vznikly někdy před 2 miliardami let, možná trochu později. Nové studie se pokoušejí tento období mezi tímto datem a prvními známými mnohobuněčnými faunami lépe pochopit na základě fosilního záznamu metabolitů v dávných horninách. Výsledkem výzkumů je tvrzení, že do doby před asi miliardou let žily organismy odlišné od …

Jednobuněčná řasa, která byla více než padesát let uložená v univerzitní sbírce v německém Goettingenu, se ukázala jako skutečná evoluční podivínka. Dlouhodobě spolupracující vědci z Univerzity Britské Kolumbie v kanadském Vancouveru, Ostravské univerzity a Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích po jejím detailním prozkoumání zjistili, že v sobě řasa …

Tullimonstrum gregarium byl velmi bizarně vypadající živočich s očima na stopkách, které vyrůstaly až pod krkem (nebo snad za chobotem?). Žil asi před 300 miliony lety (karbon). Toto opravdové monstrum již asi půl století představuje pro paleontology záhadu. Dosud převládalo vysvětlení, že se jednalo o jakého rybovitého obratlovce, nejspíš patřící …

Maroko je proslulé množstvím zkamenělin živočichů od trilobitů po dinosaury. Pocházejí odsud nálezy unikátně zachovalých zkamenělin i s měkkými částmi těla. Vědci teď objevili další z takových nalezišť. Výjimečné je tím, že na rozdíl od předchozích lokalit odhaluje rozmanité druhy krevetám podobných živočichů. Někteří mohli dorůstat délky až dvou metrů. …

Zelený svět, jaký známe dnes, by nevznikl bez změn v uspořádání vodivých pletiv, které umožnily rostlinám vyšší vzrůst a rozšíření i mimo ta nejvlhčí prostředí. Jak při kolonizaci pevniny rostlinám pomohly klíčový problém sucha překonat různé varianty tohoto uspořádání, ukázala mezinárodní studie vedená Martinem Boudou z Botanického ústavu AV ČR, která byla …

Byli neandertálci masožravci, respektive v jaké míře? Otázka je to celkem sporná. Některé studie zubního kamene neandrtálců z Pyrenejského poloostrova zřejmě ukazují, že konzumovali hlavně rostliny, jiné výzkumy prováděné na lokalitách mimo Pyrenejský poloostrov zase naznačují, že se živili téměř výhradně masem. Pomocí nových analytických technik nyní vědci prokázali, že …

Britští geologové našli fosilii nejstaršího známého zvířecího predátora. Uvádějí, že patří buď mezi žahavce, nebo jim byl příbuzný. Pozůstatky, objevené v Charnwood Forest poblíž anglického Leicesteru, mají být staré 560 milionů let. Tvor byl nazván Auroralumina attenboroughii. Co se týče zařazení do širšího kontextu. Kambrium začíná asi před 540 miliony …