Archiv článků: krajina

Kam vlastně zmizela voda z české a moravské krajiny?

Velmi zjednodušeně lze říct, že les roste na kopci na mělké kamenité půdě. Když spadne déšť, snadno touto polohou projde do hlubších horizontů. Les je dobrý hlavně k tomu, aby sytil prameny a podzemní zásobníky. Zemědělská půda je v trochu jiné situaci. Má větší mocnost a víc jílových minerálů. Deště, …

více »

Sibiř se v době ledové ode dneška tolik nelišila, rostl tam i les

Podoba krajiny v době ledové zrekonstruována z mamutích žaludků. Představy, že mamuti, sobi či srstnatí nosorožci žili v době ledové v obrovské bezlesé stepi táhnoucí se ze střední Evropy až na Aljašku, vyvracejí botanici z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Podobu sibiřské krajiny doby ledové rekonstruovali ze zbytků rostlin a pylů, …

více »

Sloupy elektrického napětí: oáza v zemědělské pustině

Infrastruktura elektrického vedení představuje klíčové útočiště pro malé savce, poskytuje trvalé stanoviště pro zimování. Intenzivní zemědělství v posledních 70 letech vedlo ke ztrátě krajinné pestrosti v důsledku masivního zmenšení neobdělávaných (polo)přírodních) stanovišť. Tato stanoviště jsou ale zcela klíčová pro udržení biologické rozmanitosti (biodiverzity), která v zemědělské krajině dramaticky klesá. Momentálně jsme tak …

více »

Řeky ve středověku: brody, mosty, převozníci

Středověk - ilustrační obrázek. Rukopis rukopisu Ruralia commoda, 14. století, licence obrázku public domain

Ve vnímání vodního toku coby formy překážky jistě hrála v každodenním životě roli schopnost plavat. Narativní texty často zachycují nehody, které se při přechodu vodního toku udály. Jejich účastníci vždy byli v přímém ohrožení života. Pokud cestu skrze tok volí prchající válečníci, stávají se řeky mnohdy jejich hromadným hrobem. Ze …

více »

Na Altaji se nachází moderní verze mamutí stepi

Za poslední doby ledové tu spolu s našimi předky žila mnohá dnes vymřelá zvířata. Také krajina vypadala podstatně jinak než dnes. Ledový příkrov zasahoval daleko na jih od polárního kruhu a před tímto ledovým královstvím se rozprostíraly nedozírné končiny porostlé převážně nízkou travinobylinnou vegetací. Vědci se do nedávné doby domnívali, …

více »

Žulové krajiny nejen středních Čech

Za žulové krajiny považujeme oblasti, které jsou tvořené žulami a příbuznými horninami zahrnovanými pod souborné označení granitoid. Rámcově je můžeme rozdělit na (1) horské či podhorské oblasti, kde se zvýšenou měrou uplatňuje čtvrtohorní zmlazený reliéf; a (2) žulové krajiny českého vnitrozemí. Mezi významné horské oblasti patří například jádro Krkonoš a …

více »

Cesta na horu Říp

Středověk - ilustrační obrázek. Rukopis rukopisu Ruralia commoda, 14. století, licence obrázku public domain

Předpokládá se, že kníže Boleslav I. před polovinou 10. století na Řípu, snad na místě starého kultovního objektu z pohanských dob, vybudoval kamenný křesťanský chrám zasvěcený sv. Jiří. O mytické hoře Říp, pomyslném českém Araratu, který v podobě čedičové kupy charakteristického tvaru vyčnívá z polabské roviny mezi Roudnicí a Mělníkem …

více »

Dokáže rašeliniště fungovat jako houba?

Poslední dobou jsme svědky rostoucího počtu hydrologických extrémů včetně povodní. Pro jejich hodnocení je nutné se zaměřit na místa, kde odtok vzniká – na pramenné oblasti. Katedra fyzické geografie a geoekologie již několik let rozvíjí pod vedením prof. Janského svůj projekt na Šumavě, kde se zaměřuje na srážkové a odtokové …

více »

Louky mají spásat zubři a divocí koně

malba z altamiry, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Péče o krajinu v České republice může být do budoucna výrazně efektivnější než nyní. Umožňuje to certifikovaná metodika Alternativní management ekosystémů, kterou pro Ministerstvo životního prostředí ČR vytvořila ochranářská společnost Česká krajina. Projekt financovala Technologická agentura České republiky (TA ČR), mapy s odborným obsahem dodala společnost Beleco. Úspory přitom v tomto případě neznamenají …

více »

Kde se vzal vřes v Prokopském údolí

Tradiční způsob hospodaření v krajině dal vznik i dalšímu společenstvuna skalnatých svazích – vřesovištím. Vyskytují se na jižních i severníchsvazích kyselých břidlic a buližníků, např. v Troji, v Šárce, v Tichém údolí. Tvoří je především vřes, v optimálním rozvoji tak zapojený, že mezi ním pronikají jen úzké lístky trávy metličky …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close