Vedle těžby uhlí vznikaly výsypky (haldy, odvaly) ve větším rozsahu také během těžby uranu. Založení nové výsypky má za následek úbytek, popř. znehodnocení zemědělského půdního fondu. Na druhou stranu můžeme vytvořením antropogenního georeliéfu v intenzivně využívané krajině nabídnout nové příležitosti pro život řadě organismů. Pokud nejsou výsypky zcela zarostlé lesem, poskytují …
více »Pozoruhodný život mihule
Je-li pro Blanici a její přítoky něco typické, je to pozoruhodná mihule, která k nám přichází z tak vzdálených dob, kdy ještě žili poslední trilobiti. Zmínky o těchto starobylých obratlovcích se objevovaly už v antických pramenech. Plinius ve svém díle Naturalis Historia z roku 77 n. l. uvádí, že ve starověkém Římě mihule …
více »Druhohorní moře a tři skalní patra na Vlhošti
Vlhošť můžete na horizontu mezi ostatními kopci celkem bezpečně rozeznat. Hora má tvar široké kupole, jejíž symetrii jen na jihu a na západě narušuje lem pískovcových skal. Tato skalnatá část se od zbytku hory už zdálky liší svým obrysem – svahy jsou tu strmější a členitější. Zblízka je možné skály …
více »Reliéf Rychlebských hor vymodelovala zemětřesení způsobená tíhou ledovce
Vědci zjistili, že reliéf severomoravského pohoří Rychlebské hory vymodelovala dávná silná zemětřesení, která byla s největší pravděpodobností vyvolána tlakem a pohybem ledovce. Až dosud se totiž předpokládalo, že se v této oblasti žádné větší seismické jevy v minulosti nevyskytovaly. Závěr vyplývá z výzkumu mezinárodního vědeckého týmu vedeného RNDr. Petrou Štěpančíkovou, Ph.D., z Ústavu …
více »Expert: Česká krajina je k požárům náchylnější, než bývala
Aktuální rozsáhlý požár v Národním parku České Švýcarsko podle experta Mendelovy univerzity v Brně Petra Čermáka jasně ukazuje, jak je česká krajina v posledních letech k podobným rizikovým situacím náchylná. Vzhledem ke klimatické změně a s ní spojenými horkými a suchými obdobími se zvyšuje jak riziko vzniku lesního požáru, tak …
více »Stepi západní Ukrajiny pomohl svou činností od pravěku udržovat člověk
Západní Podolí na Ukrajině je unikátní biogeografickou oblastí, známou pro svoji vysokou biodiverzitu. Vědci Botanického ústavu AV ČR zjistili, že mnoho druhů se zde udržuje díky dlouhodobé stabilitě otevřené krajiny od konce doby ledové. Zastoupení lesů a nelesních biotopů přitom ovlivňovalo jak klima, tak člověk, který k udržení otevřené krajiny zřejmě …
více »Ašsko: krajina v proměnách času
Proč se zrovna tady dochovaly poslední populace perlorodky říční a dalších vzácných druhů rostlin a živočichů? Staré mapy a černobílé fotky zachycující výjevy z dob dávno minulých mají své osobité kouzlo. Probouzí v nás nostalgii, fantazii i touhu vědět, jak vypadala dřívější krajina a jak se lidem v daném místě asi žilo. Slovo …
více »Bobrům chutná vrba
Škody na hospodářských porostech jako je dub se v případě bobrů dají eliminovat budováním tzv. nárazníkových pásem. Lesníci je mohou zakládat v blízkosti vody na plochách, kde byly v minulosti bobrem dřeviny zkonzumovány. Další variantou je vysazovat vhodné stromy po úmyslné těžbě preventivně. Jedna plocha nárazníkových pásem dokáže ochránit téměř …
více »Český kras: Krajina vytvářená řekami a rozpouštěním vápence
Na konci vrásnění je stlačování nahrazeno částečným roztahováním zvrásněného prostoru, jak se nakupené, několik desítek kilometrů mocné masy hornin zemské kůry snaží vytvořit nové, stabilnější uspořádání. Stejně tomu tak bylo i v případě čerstvě vzniklého variského horstva v druhé polovině karbonu. Geologové říkají tomuto kolapsu horstva postorogenní extenze a jeho typickým projevem …
více »Vypaluje se opravdu odedávna
Pouštní podoba Austrálie, uvádí se, má být do značné míry výsledkem činnosti člověka. Na našem území se zřejmě začaly lesy vypalovat ještě před počátkem zemědělství (pak už je to celkem jasné), v mezolitu; dřív to asi ani moc nešlo, protože v době ledové pokrývala střední Evropu tundra, maximálně lesotundra a …
více »