Zdroj: Pixabay

Navrhli WARPový pohon bez potřeby negativní energie

WARPový pohon, kdy se nadsvětelné rychlosti (z hlediska aktuálního vnějšího pozorovatele) dosahuje ohýbáním časoprostoru, není jen záležitostí seriálu StarTrek, ale spekulace o něm se objevují tu a tam i ve vědeckých publikacích. Většinou má vše charakter matematických triků v tom smyslu, že nějaké rovnice připouštějí i nějaké exotické řešení – asi jako u cestování časem z toho ale nijak nevyplývá, že tomu může cokoliv odpovídat i ve fyzikální realitě.
V základní verzi WARP vyžaduje negativní energii, o jejíž možné existenci nevíme vůbec nic. Nová studie se pro WARP bez negativní energie obejde a vystačí si se solitony.
V normální fyzice je soliton vlna, která si udržuje svůj tvar, nerozplývá se v prostředí. „Solitony mají i jiné zajímavé vlastnosti. Tak například jejich rychlost šíření je úměrná jejich amplitudě (výšce), takže větší vlna dožene vlnu menší. A když se dvě solitonové vlny pot kají a střetnou, pokračují nakonec ve své pouti nezměněny, pouze s jistým zdržením. Tyto vlny se tedy nemohou navzájem zrušit nebo poškodit…“ uvádí např. kniha Sander Bais: Rovnice – symboly poznání (Dokořán 2009).
Erik Lentz, autor příslušné studie o (zpět k tématu) warpovém pohonu, chápe soliton jako dosud nezkoumané konfigurace zakřivené časoprostoru, „warpové bubliny“. Pohyb nadsvětelnou rychlostí by pak vlastně obnášel pouze pohyb v solitonu. K vytvoření solitonu by bylo potřeba obrovského, ale konečného množství „normální“ energie. (Poznámka: To ovšem asi bude v rozporu s teorií relativity, nebo alespoň s její běžnou interpretací). Navíc lze solitony nakonfigurovat tak, že zde nebudou prakticky působit slapové síly/existovat zrychlení, takže cestovatel si víceméně „udrží původní čas“. Až se někdo v solitonu vrátí, nebude se muset řešit paradox dvojčat.
„Energie potřebná pro tento pohon, zahrnující kosmickou loď o poloměru 100 metrů pohybující se rychlostí světla, je řádově stokrát větší než energie odpovídající hmotnosti planety Jupiter,“ uvádí tisková průvodní zpráva University of Göttingen.
K Proximě Centauri je to přes 4 světelné roky. Cesta současnými raketami s chemickými motory by vycházela na více než 50 000 let. Soliton by umožňoval (tedy samozřejmě: mohl by umožňovat) přes 4 světelné roky i bez nadsvětelných rychlostí a navíc bez problému se zrychlením.

Erik W Lentz, Breaking the warp barrier: hyper-fast solitons in Einstein–Maxwell-plasma theory, Classical and Quantum Gravity (2021). DOI: 10.1088/1361-6382/abe692
Zdroj: University of Göttingen / Phys.org

Poznámky PH:
To máme zase jednu studii, nad níž může laik leda tak pokývat hlavou.
Tady je dobré dodat, že teorie relativity kosmonautovi naopak nedává žádný limit, jak rychle se může dostat k Proximě Centauri nebo jinam. Dejme tomu – máte před sebou rok života, potřebný lék se nachází ve vzdálenosti 2 světelných let. Není třeba se vzdávat, lze to stihnout, respektive je to problém technický (přežít příslušné zrychlení apod.), nikoliv principiální. V případě zrychlení/rychlosti se z pohledu pozorovatele totiž zkracuje vzdálenost. Tento efekt je dokonce ještě větší než to, že nelze dosáhnout rychlosti světla. Jinak řečeno, při dostatečné zásobě paliva (a jeho konstantní spotřebě) se v relativistickém světě dokonce cestuje rychleji než v klasickém newtonovském.
To vše ale z pohledu samotného cestovatele. Z pohledu ze Země rychlost světla přesáhnout samozřejmě nelze (přímo z pohledu cestovatele také ne, pro něj se ale zkracuje vzdálenost; může ji porovnat s tím, jak si ji změřil předtím), od toho se pak odvíjejí známé paradoxy dvojčat. Solitony mají kromě jiného slibovat paradox dvojčat zrušit. Kdyby šlo ovšem o něco jiného než o matematické konstrukce.

Foto: © Dollar Photo Club

Týden na ITBiz: Nezaměnitelné tokeny a kvantové strojové učení

Nastupující technologie. Umělá inteligence uprostřed jihoamerických lesů pomáhá zachránit psího samotáře. Novinky ze světa kryptoměn. …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close