Sciencemag.cz
Doporučujeme
Aktuálně se výpočetní výkon na obyvatele ve velkých zemích pohybuje mezi 100-2 500 GFLOPS.
Česká republika se v žebříčku 27 vybraných zemí podle celkového výpočetního výkonu umístila jako poslední. V žebříčku celkového výpočetního výkonu vedou s výrazným náskokem USA a Čína. Česká republika se výrazně polepšila v hodnocení zemí ve výpočetní síle na obyvatele, kde skončila na 14. místě. První byly opět USA, druhé místo obsadil Singapur. Země s vysokým výpočetním výkonem na obyvatele (více než 1 000 GFLOPS) jsou rozvinuté země, jako USA, Velká Británie nebo Japonsko. USA se na celkové výpočetní kapacitě v rámci žebříčku Top500 superpočítáčů podílí 37,1 %. Mezi zeměmi s výpočetním výkonem mezi 460-1 000 GFLOPS, kam patří kromě ČR, Španělsko nebo Čína, vzniká nová superpočítačová síla. V roce 2019 bylo na území Číny celkem 228 superpočítačů v rámci žebříčku Top500. To jsou některé ze závěrů nové analýzy s názvem Všudypřítomná výpočetní síla: základní kámen inteligentní společnosti.
Analýza Huawei zkoumala sílu výpočetního výkonu ve 27 zemích světa. Ze studie lze usuzovat, že výpočetní výkon dané země je pevně spojen s úrovní ekonomického rozvoje. Indikátorem odlišného označení fáze vývoje inteligentní společnosti bude přepočet výpočetního výkonu na obyvatele. Aktuálně se nacházíme v rané fázi, kdy se výpočetní výkon na obyvatele ve velkých zemích pohybuje mezi 100-2 500 GFLOPS. Do budoucna se dostaneme do vývojové fáze, ve které dosáhneme výkonu na obyvatele 10 000 GFLOPS. A v tzv. zralé fázi dosáhneme výkonu 29 000 GFLOPS.
„Výpočetní výkon může dle analýzy přinést značné přímé ekonomické přínosy, podpořit růst periferních odvětví a zlepšit efektivitu služeb i život běžných občanů,“ říká Tomáš Kolder, tiskový mluvčí korporátní divize Huawei. A dodává: „Vyšší výpočetní výkon přímo zvyšuje růst hi-tech sektoru a sektoru s vysokou přidanou hodnotou, jako je právě ICT sektor. Podle analýzy vygeneruje jeden dolar investovaný do výzkumu a vývoje, výroby a do aplikací související s výpočetní technikou, jako jsou například čipy, servery nebo datová centra, návratnost téměř pěti dolarů.“
Poptávka po výpočetním výkonu bude v budoucnu obrovská. Pokročilé inteligentní společnosti budou využívat technologie jako jsou AI, IoT, blockchain a virtuální a rozšířená realita. Do roku 2030 pronikne AI do všech průmyslových odvětví a ponese výpočetní výkon 16 000 EFLOPS. IoT spojí všechny zařízení v továrnách a domácnostech. Tato zařízení budou vyžadovat 8 500 EFLOPS. Technologie blockchain podporující digitální měny bude potřebovat výkon více než 5 500 EFLOPS. Virtuální a rozšířená realita bude pro využití svého potenciálu potřebovat výkon 3 900 EFLOPS.
Žebříčku sestaveném na základě celkového početního výkonu dominovaly na prvním místě USA (2 522 109 GFLOPS). Druhá byla Čína (770 109 GFLOPS). Třetí místo s velkým odstupem získala Indie (140 109 GFLOPS). Česká republika skončila v tomto hodnocení na posledním místě (8 109 GFLOPS). Sousední Německo se umístilo na pátém místě (115 109 GFLOPS) a Polsko na 19. místě (25 109 GFLOPS).
Ve výpočetním výkonu přepočteném na obyvatele je ČR na 14. místě (767 GFLOPS). První jsou opět USA (2 522 GFLOPS). Druhý je Singapur (2 132 GFLOPS), Německo je na šestém místě (1 392 GFLOPS) a Polsko na šestnáctém (656 GFLOPS), tedy dvě pozice za Českou republikou. Země s vysokým výpočtem na obyvatele zaměřují svoji ekonomiku na výzkum a vývoj a cílí na moderní průmyslová odvětví.
Během posledních 30 let se společnost Huawei zavázala zajistit nejlepší možnou konektivitu ve všech koutech světa. Huawei masivně investuje do výzkumu a vývoje a v loňském roce do tohoto odvětví investovala 15,3 % tržeb, tedy 18,3 miliard dolarů. Huawei hodlá světu poskytnout cenově dostupný výpočetní výkon. „V příštích 30 letech se výpočetní výkon stane efektivnější a všudypřítomný. Umělá inteligence bude hluboce integrována do všech průmyslových odvětví a přinese zcela nové možnosti prožívání do každého domova a pro každého jednotlivce. Zásadně se změní způsob, jakým pracujeme a žijeme,“ dodává Tomáš Kolder.
