Magnony. Zelená barva ukazuje oblasti se stejnou magnetizací mezi dírami v magnonickém krystalu. Credit: IFJ PAN (Polská akademie věd)

Magnetické vlny lze indukovat i zvukem

Vědci poprvé pozorovali tzv. magneticko-akustické vlny. Jinak řečeno spinové vlny (magnony) řízené zvukem.

Experimenty na University of Barcelona, Institute of Materials Science of Barcelona a synchrotronu ALBA ukázaly, že magnetoakustické vlny se mohou šířit na velké vzdálenosti, řádově až v centimetrech. Mohly by se uplatnit pro kódování informací v pamětech a procesorech příští generace.
Vlny se podařilo zachytit na tenkém filmu z feromagnetického niklu. Materiál byl nejprve excitován pomocí tzv. deformační vlny (povrchová akustická vlna). Energie zvukové vlny – fononu – se přeměnila na vlnu magnetickou – kvazičástici magnon. Podle okolností bylo možné vytvářet magnetické vlny o různých frekvencích a vlnových délkách a nechat je spolu interferovat. Ukázalo se, že magnetizační vlny mají větší amplitudy a dokáží urazit delší vzdálenost než spinové vlny. Dokonce by mohly sloužit i k ovládání nějakých nano/mikrostrojků, respektive napájení takových miniaturních motorů.
Generování magnetických vln pomocí zvuku má mít oproti použití vnějšího magnetického pole některé výhody, např. energetickou účinnost nebo řízení vlnových délek. Zajímavé byly i technologie, které vědci použili k zobrazení výsledných vln (fotoemisní elektronová mikroskopie/zobrazení pomocí synchronizovaných světelných pulzů…).

Blai Casals et al, Generation and Imaging of Magnetoacoustic Waves over Millimeter Distances, Physical Review Letters (2020). DOI: 10.1103/PhysRevLett.124.137202
Zdroj: University of Barcelona/Phys.org
Viz také: Magnony slibují husté ukládání dat do magnetických bublin

Poznámka PH: Původní tisková zpráva rozlišuje mezi magnetickými/magnetizačními a spinovými vlnami, pro laika se v tom poněkud těžko vyznat. (Jak se oboje liší? Co z toho je magnon?)

Modré mládě krasky krátkoocasé jávské se svým rodičům zbarvením zatím moc nepodobá. Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Proč příroda nevytváří červenou pomocí rozptylu světla?

Živé organismy své barvy tvoří cca dvěma hlavními způsoby – pomocí pigmentů a jako tzv. …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close