Sciencemag.cz
Doporučujeme
Bez ukrajinského rodáka Serhije Koroljova, který se narodil 12. ledna 1907 v ukrajinském Žytomyru, by Sovětský svaz nejspíše v kosmických závodech s Američany nedosáhl tolika úspěchů. Právě sveřepému a nadanému konstruktérovi, který strávil několik let v gulagu a později byl dlouho znám jen jako anonymní „hlavní konstruktér,“ vděčil SSSR za první umělou družici, prvního člověka ve vesmíru Jurije Gagarina nebo první ženu v kosmu, Valentinu Těreškovovou.
Koroljov, jenž vyrůstal bez otce, se pro aeronautiku nadchnul už jako chlapec a vlastní pílí se vypracoval mezi uznávané letecké odborníky. Zabýval se ale i raketami a ve 30. letech zaujal maršála Michaila Tuchačevského. Po vojevůdcově popravě se ale ocitl v hledáčku obávané tajné služby NKVD i Koroljov a z lágru na Dálném východě se dostal až po napadení Sovětského svazu nacisty v roce 1941. Koroljov, Tupolev a další mohli opět začít pracovat v tajných vězeňských pracovištích, z nichž vyšly třeba kaťuše.
Koroljovova hvězda začala stoupat po válce, kdy se seznámil s německou raketovou technikou, na které v té době ostatně stavěli i Američané. Během několika let se Serhij (sám se psal po ruském způsobu Sergej) Koroljov stal jedním z nejvlivnějších a současně „nejutajenějších“ mužů bývalého impéria, který řídil výzkum a výrobu balistických i kosmických raket. Koroljovovo jméno ale bylo tajeno až do jeho smrti v lednu 1966. Konstruktérovo úmrtí výrazně přispělo k tomu, že SSSR prohrál závod o Měsíc.
